Albanesi: Za ekonomickými záhadami hledej ženu

V americké ekonomice byly během posledních čtyř desetiletí zřejmé tři významné trendy. Probíhalo stále ne plně vysvětlené zpomalení tempa růstu produktivity, došlo k takzvanému velkému uklidnění a probíhala oživení, během nichž se nevytvářelo mnoho nových pracovních míst. Na stránkách VoxEU to tvrdí ekonomka Stefania Albanesi.

Podle jejího názoru se většina souvisejících analýz zaměřovala na vliv vývoje produktivity na poptávku po práci. Ona sama ale navrhuje jinou perspektivu. Podle ní došlo nejdříve k růstu míry participace žen a následně ke stabilizaci jejich podílu na pracovní síle. Šlo o jeden z nejvýznamnějších poválečných ekonomických jevů. Pokud jej ignorujeme, nemůžeme plně pochopit vývoj ekonomického cyklu.

V roce 1960 dosahovala participace žen v USA 37 %, vrcholu dosáhla v roce 1997 na 61 %. Tento posun významně přispěl k růstu počtu odpracovaných hodin na obyvatele, ke kterému došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Ačkoliv tento jev zůstává stranou zájmu ekonomů, Albanesi tvrdí, že pomáhá vysvětlit těžko objasnitelné jevy, jako je zmíněný pokles tempa růstu produktivity.

Produktivita měřená jako produkt na odpracovanou hodinu začala ztrácet na dynamice na počátku sedmdesátých let. Tento trend byl jen krátce přerušen v polovině let devadesátých. Stále se jedná do značné míry o záhadu, „většina pravděpodobných vysvětlení poukazuje na demografický vývoj a technologie.“ Ekonomka ale ukazuje následující graf, který srovnává hodiny odpracované ženami a produktivitu práce (u obojího jde o tempa růstu):

Obě proměnné vykazují jasný negativní vztah, a to zejména před rokem 1995. Jelikož ženy vstupující do pracovní síly měly většinou nižší vzdělání a menší pracovní zkušenosti, není podle ekonomky překvapivé, že docházelo k tomu, co popisuje obrázek. Po roce 2000 už ale podle ní ženy přispívaly k růstu produktivity a tento trend by měl díky vyššímu vzdělání žen pokračovat.

Ženy měly podle ekonomky vliv i na vznik takzvaného velkého uklidnění – období snížené volatility hlavních makroekonomických proměnných začínající kolem roku 1983. Hodiny odpracované ženami totiž vykazují menší cykličnost a nižší korelaci s vývojem produktu. Detailnější pohled ovšem ukazuje, že stabilní byla zaměstnanost žen zejména během recese, naopak během oživení rostl počet jejich odpracovaných hodin rychleji než u mužů. Především pro ně tak platí, že oživení byla bez tvorby pracovních míst.

Zdroj: VoxEU