Od devadesátek stát ušetřil na platech učitelům hodnotu stavby Temelína

Moody’s nám zvýšilo rating na Aa3, což je pozitivní zpráva. Radost může zkalit fakt, že Moody’s pouze dorovnalo v hodnocení ČR své konkurenty, tedy Standard & Poor’s a Fitch. Všechny hlavní ratingové agentury nás nyní shodně řadí mezi země se čtvrtým nejlepším ratingem.

ČR se řadí mezi světovou špičku ohledně makroekonomické stability, o tom žádná. Ale Moody’s v komentáři vypíchnul nízké zadlužení. To je fajn, ale více by mě zajímalo, jaké aktiva má ČR, respektive jaká je „hodnota ČR“. A tady narážíme, že dlouhodobě máme podfinancovanou infrastrukturu. Nejen tu fyzickou (oblíbené dálnice), ale i tu myšlenkovou díky dlouhodobě nízkým výdajům do vzdělávání. Michal před nedávnem například spočítal, že od devadesátek stát ušetřil na mzdách učitelů tolik, kolik by mu stačilo na výstavbu Temelína. Tak moc jsou mzdy učitelů podhodnocené. A i díky tomu máme tak nízké zadlužení.

Dále, když se podíváte na země, které mají stejný rating jako my, tak zjistíte, že my ten dluh máme nejnižší. Belgie je Moody’s hodnocena jako stejně riziková země, ale s dluhem třikrát vyšším. Výše dluhu tak ne vždy brání k vyššímu ratingu. V případě Belgie je to o to zajímavější, protože Belgie je i v hodnocení Doing Business až za námi: my jsme na 35. místě, Belgie 45. V naší skupině by nám v tomto ohledu mohl být inspirací Tchaj-wan, který je na 13. místě.

Co se týká dopadů na výnosy státních dluhopisů, tak ty musí být nutně omezené. Za prvé, největší zájem investorů a tedy nastudování naší ekonomiky jsme si zažili během kurzového závazku ČNB. Nerezidenti nyní drží přes 40% domácích státních dluhopisů. Před kurzovým závazkem to bylo 10%.

A navíc trhem oceněné pravděpodobnost defaultu (CDS) je ve skupině zemí s ratingem Aa3 zdaleka nejnižší. Jinými slovy, ratingové hodnocení se pouze přiblížilo k tomu, s čím počítá trh. A pro další zlepšení se musíme posunout v jiných měřítcích než v makro stabilitě a úrovni dluhu.



David Navrátil