Oázy blahobytu a chudobince v Evropě

Studie GfK o úrovni příjmů a kupní síle v evropských regionech

Norimberk, 25. července 2002 - Švýcarsko je oázou blahobytu, což dokládá už ta skutečnost, že sedm z osmi nejbohatších regionů Evropy, vedených Ženevou, se nachází ve Švýcarské republice, a to s ročním příjmem na hlavu ve výši kolem 36 000 eur. Obyvatelé východní Evropy musejí žít naproti tomu značně skromněji: nejhůře jsou na tom Moldávie (223 eur), Ukrajina (379 eur) a Albánie (563 eur), jak ukazují výsledky studie GfK-Regionalforschung.

Budeme-li srovnávat země podle příjmu v eur, pak Švýcaři v roce 2001 s průměrným příjmem 25 063 na obyvatele předstihli Lucemburčany s téměř 25 000 eur a Nory s asi 19 000 eur. Švýcaři profitují hlavně ze své silné měny. Šesté místo v pořadí zaujímá Velká Británie. Příjmy ve výši 16 451 poprvé za dlouhou dobu opět předstihuje Německo s 16 171 eur na hlavu. Zásluhu na tom má rovněž silný kurs libry vůči euru v období, kdy se šetření provádělo.

Kupní síla 38 evropských zemí v eur

Stejně jako v předchozích letech je nápadné, že zatímco na seznamu blahobytu jsou bez výjimky uváděny země EU spolu se střední a severní Evropou, nacházejí se na posledních stupních výlučně země jižní a zvláště pak východní Evropy. Avšak i mezi nimi existují signifikantní rozdíly. Slovinci svými 6 436 eur se zařadili těsně za nejchudší stát EU - Portugalce, kteří mají v průměru ročně k dispozici 7 466 eur. V Moldávii, nejchudší zemi Evropy, má člověk v průměru svými 223 eur méně než setinu kupní síly švýcarského občana.

Kupní síla uprostřed Evropy podle parity

Aby bylo možno aplikovat rozdílnou cenovou úroveň v jednotlivých zemích, je zapotřebí je vzájemně srovnat na základě parity kupní síly. Poněvadž úroveň cen v nejbohatších státech je výrazně vyšší než v zemích se slabší kupní silou, přestihuje nyní Lucembursko Švýcarsko. Lucemburčané mají o 53 % vyšší kupní sílu než Němci, Švýcaři předčí úroveň Němců pouhými 28 %. Na konci srovnávaných zemí se sice opět nachází Moldávie, avšak rozdíl oproti bohatým zemím není už tak drastický jako při srovnávání příjmů. Kupní síla Moldavanů tak činí jednu dvacetinu kupní síly Lucemburčanů.

Ostrovy blahobytu v Evropě

Za základ hodnocení kupní síly obyvatel jednotlivých regionů v evropských zemích byl ustanoven německý průměr v hodnotě 100 bodů pro výpočet tzv. indexu kupní síly. V Západní Evropě vede Ženeva s indexem kupní síly v hodnotě 180,4 bodů před Paříží, která dosahuje 159 bodů. Hochtaunuský kraj severně od Frankfurtu zaujímá 139,8 body sedmé místo, těsně následovaný Bolognou v Itálii s indexem 138,5 bodu. Budeme-li posuzovat 300 východoevropských regionů odděleně, pak zařadíme čtyři regiony v Západním Slovinsku s indexem 69,9 a 76,4 před Prahu, která je s 67,9 bodu na pátém místě. Ve srovnání se západoevropskými ostrovy blahobytu mají nejbohatší regiony východní Evropy se zhruba  poloviční úrovní kupní síly ještě co dohánět.

Velké rozdíly uvnitř zemí - příklad Itálie

V 38 evropských zemích existují také velké regionální rozdíly. Zkoumání kupní síly ve 103 italských provinciích potvrdilo charakteristický spád směrem od severu k jihu. Zatímco například některé regiony v severní Itálii patří k nejbohatším regionům Evropy, klesá kupní síla na jih od Říma v tzv. Mezzogiornu přímo drasticky. V severních provinciích Milána, Modeny a Bologny se její úroveň nachází asi 30 % na italským průměrem, zatímco v mnoha regionech na jihu leží asi 40 % pod ní.

Ke studii

Výsledky pocházejí z nové studie, publikované GfK Regionalforschung pod názvem „GfK-Osteuropa-Basis-Marktdaten 2001“ a „Europa-Basis-Marktdaten 2001“, postihující 1 500 regionů v 38 evropských zemích. Studie je možno získat za cenu 2 150 eur, resp. 2 300 eur bez DPH.