Britský premiér a předčasné volby. Implikace pro libru

Letní pauza končí a britští poslanci se opět postaví na značky. Dnešní zasedání by přitom mohlo být dost akční. Parlament, zejména pak labouristy, tlačí čas. Již v příštím týdnu bude odstartována další pauza v podobě přerušení parlamentních jednání trvající až do 14. října. Téma pro dnešek tak bude jasné – snaha zablokovat brexit bez dohody.

Labouristická opozice, společně s několika rebelujícími konzervativci, chce předložit návrh zákona, který by měl znemožnit odchod Británie z EU bez dohody na konci října. Dokument byl zveřejněn již včera. Dle obsahu dává vládě čas do 19. října, do kdy by mělo být dosaženo nové dohody s EU (nejlepší příležitostí k jednání je summit EU naplánovaný na 17. října), alternativním scénářem je pak souhlas parlamentu s odchodem bez dohody. Jestliže nevyjde ani jedna varianta, premiér Johnson musí zažádat EU o další posun článku 50, a tedy i samotného brexitu, a to až do 31. ledna 2020.

Labouristé ve schválení návrhu doufají zejména ve spojitosti s rebelující částí konzervativců (15-20 možných hlasů). Dle serveru Sky News k tomuto premiér Johnson uvedl, že ti členové Konzervativní strany, kteří dokument podpoří, budou vyloučeni z poslaneckého klubu. Navíc jim v příštích volbách nebude umožněno kandidovat za konzervativce. Informace byla zveřejněna s odvoláním na zdroje blízké Johnsonovi.

Pokud by návrh nakonec opravdu prošel, premiér Johnson by dle spekulací šířících se britskými médii podnikl kroky vedoucí k předčasným volbám k 14. říjnu. Sám Johnson však tyto dohady při včerejším vystoupení popřel. Řekl, že předčasné volby nechce, přičemž šance dosažení brexitu s dohodou podle něj rostou. Zároveň ale dle jeho slov platí, že Británie na konci října opustí EU bez jakýchkoli „ale“ či „pokud“.

Dnes by tedy britský parlament měl hlasovat o zmiňovaném návrhu zákona z dílny labouristů. Zároveň by mohlo dojít i na hlasování o nedůvěře vládě, to se však dle politických komentátorů nečeká. Komplikující se situace kolem brexitu každopádně zatěžuje libru. Vůči dolaru se britská měna propadla pod hranici 1,2000 GBPUSD, což odpovídá nejslabším úrovním od ledna 2017.

Otázkou v tuto chvíli zůstává, jak se zachová premiér Johnson. Jestliže dojde na scénář, kdy bude labouristický návrh zákona o posunutí článku 50 do konce ledna 2020 přijat, libře by to mohlo přinést částečnou úlevu. Ta by však nemusela mít dlouhodobější trvání. Dá se předpokládat, že by Johnson využil jakékoliv mezery v zákoně, dokonce se spekuluje i o tom, že by jej zcela ignoroval, což by britskou měnu dostalo opět pod tlak.

Jestliže by došlo na předčasné volby, i přesto, že je Johnson včera (a předtím ještě několikrát) dementoval, reakce trhů by rovněž nemusela být, alespoň z dlouhodobější perspektivy, zcela jasná. Z našeho pohledu bychom se nejprve mohli dočkat zpevnění GBP, a to zejména díky úpravám pozic, zejména otevřených shortů, které by mohly být částí trhu eliminovány (podobně jako tomu před volbami v roce 2017, viz žlutá linka v prvním grafu zobrazující čisté pozice zapákovaných fondů na GBP). To by vyústilo v posun více nad hranici 1,2000 GBPUSD. Na druhou stranu, další možnosti zůstávají otevřené. Otazníků je dost: Kdo by v případných předčasných volbách zvítězil? Mohlo by jít o labouristy, kteří by následně vyvolali druhé referendum o brexitu? Mohlo by být v prodloužené době dosaženo nové dohody s EU, nebo by se na stůl opět vrátil tvrdý brexit? Vzhledem k těmto otázkám tak není úplně jednoduché představit jasný scénář vývoje libry. Ten by z dlouhodobější perspektivy záležel výhradně na dané situaci.

Aktuální zvýšenou nejistotu nejlépe reflektuje overnight implikovaná volatilita libry vůči dolaru, která se posunula poblíž ročním maximům těsně pod 19 %. Na více než roční maxima se pak posunula implikovaná volatilita v tenoru dvou měsíců, v tříměsíčním se nacházíme těsně pod. Vedle zvýšené očekávané volatility vzrostla i poptávka, a tedy i po placená prémie, po put opcích GBPUSD ve dvouměsíčním tenoru. Sentiment je tedy před zasedáním britského parlamentu jasně nakloněn ke slabší libře.

A právě slábnoucí britská měna ve spojení se slábnoucím eurem podpořila posun dolarového indexu nad hodnotu 99 bodů. I přes včerejší absenci amerických obchodníků se tak sledovaný benchmark dostal na nejsilnějšího úrovně od roku 2003.

Klíčovou událostí, kterou budou investoři dnes sledovat, tak bude britské dění. Z dat se dočkáme indexu cen výrobců eurozóny, v USA pak indexu PMI a ISM sektoru průmyslu. Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,0940 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 99,30 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0924 do 1,1011 EURUSD.*

Nejistota kolem brexitu se nikterak nepodepsala na regionu střední a východní Evropy. Výraznější vliv nemělo ani oslabující euro vůči dolaru. Koruna tak ve výsledku zpevnila pod hranici 25,90 za euro. Nadále však platí, že rizika domácí měny považujeme za nakloněná k případnému oslabení.

Aktuálně se koruna v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,90 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,88 až 25,96 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 23,56 až 23,71 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Přečtěte si také