Američtí těžaři se chystají zaplavit i tak přetékající ropný trh

Ve chvíli, kdy se světový trh s ropou potýká s nadbytkem produkce, se jej američtí těžaři chystají zaplavit ještě více. V poslední dekádě se ropná podukce USA více než zdvojnásobila na 12,3 milionu barelů za den, čímž ze země udělala největšího producenta ropy na světě. Rozlet amerických firem ale brzdila chybějící infrastruktura, která by komoditu dostala z texaských ropných vrtů na globální trh. To by se ale mělo v nejbližší době změnit.

Již tento měsíc má zahájit provoz ropovod Cactus II. s kapacitou 670 000 barelů denně, který přivede ropu od vrtů v Permské pánvi k texaskému městu Corpus Christi, odkud bude distribuována dále do světa. Ropovodem Cactus II. to ale pouze začíná, hned několik dalších projektů bude následovat. Nová potrubí mají za úkol přepravit více texaské břidlicové ropy k terminálům na pobřeží Mexického zálivu, odkud ji bude možné přepravit k zaoceánským zákazníkům. Černé zlato ale v tuto chvíli na světových trzích nechybí a další navyšování americké exportní kapacity by mohlo poslat jeho ceny dolů, zvláště pokud budou obchodní rozepře mezi světovými velmocemi dále ochromovat poptávku.

Podle zprávy banky Citigroup by nové ropovody mohly zvýšit americký vývoz ropy do konce roky o milion b/d a o další milion v příštím roce. Spojené státy v současnosti exportují okolo 3 milionů b/d. „Budou to 4 miliony barelů za den buď za 6, nebo za 8 měsíců. To je o dost více než celkový vývoz severomořské ropy. Tato ropa půjde všude, do Asie, Evropy, do Indie,“ říká Edward Morse, vedoucí šéf oddělení analýzy komodit Citigroup. „Pokud se americká produkce během příštích tří let dostane na 6 milionu b/d, stane se hlavním ropným benchmarkem,“ říká Morse.

„Doposud to byla otázka dostat ropu z Permské pánve k pobřeží. Nyní půjde o to dostat ji z Mexického zálivu na světový trh,“ říká Francisco Blanch, vedoucí komoditního výzkumu Bank of America. „Schopnost ropu odesílat se bude v příštích 18 měsících zlepšovat,“ myslí si Blanch.

Rostoucí americké vývozy vytváří nové dilema pro státy skupiny OPEC. Nejsilnější člen skupiny, Saúdská Arábie, a s ním spolupracující Rusko svou těžbu ve snaze stabilizovat ceny drží na uzdě. I přes ztrátu velké části venezuelské produkce a sankcím vůči íránským vývozům je na ropných trzích nabídky dostatek. Růst poptávky, který v tomto roce vzrostl o milion b/d, zvládá z velké části uspokojovat rostoucí americká těžba, což pro OPEC znamená pomalou degradaci tržního podílu. „OPEC ztrácel 1 % tržního podílu per annum, každý rok, posledních sedm let,“ říká Blanch.

Rusko a OPEC budou ve své spolupráci nejspíše pokračovat, povzbudilo by je k tomu také zpomalení globální ekonomiky, myslí si Morse. Když ochabne poptávka, cena ropy klesne a pro americké producenty přestane další růst těžby dávat ekonomický smysl. Ekonomické zpomalení by ale trend růstu amerického vlivu pouze zpomalilo.

„Souhlasíme s tím, že ropy bude v příštích 2-3 letech přebytek. Odhadujeme, že ceny tím v tomto období budou postiženy. Cenu ropy Brent vidíme těsně nad hranicí 50 dolarů, ropu WTI naopak lehce pod touto hranicí. To není prostředí, kde by probíhalo množství reinvestic, které vidíme nyní. Budeme muset upravit svá očekávání ohledně růstu produkce, vzhledem k zvýšené pravděpodobnosti nižšího světového HDP a, i v případě vyhnutí se recese, nižší poptávce,“ říká Morse.

I při výraznějším zpomalení se budou USA s každým vytěženým barelem posouvat do dominantnější pozice na globálních trzích. Podle Morse by vzestup Spojených států jako exportéra ropy posunul vnímání trhu a surovina plynoucí z texaského pobřeží Mexického zálivu by mohla vystřídat severomořský brent na pozici hlavního tržního ukazatele.

Růst významu amerických komodit bude podle Morse sloužit také jako důležitá opora postavení amerického dolaru coby světové rezervní měny. Pokud sečteme množství exportovaných ropných produktů a přičteme množství vyváženého zemního plynu, zjistíme, že se USA stávají největším centrem obchodování s ropou na světě, myslí si Morse. „To má dramatické následky pro americký dolar.“ Existují lidé, kteří pochybují o budoucnosti dolaru na pozici globální rezervní měny, všímá si Morse. „Ve scénáři kdy se USA stanou hnacím motorem energetiky se ale pozice dolaru ještě více posílí,“ uzavírá analytik.

(Zdroj: Citigroup, CNBC)