Rozbřesk: Inflace dodává ECB argument k akci

V ECB v tento čas nejspíše vrcholí práce na přípravě podzimního překvapení, jehož cílem má být další uvolnění měnové politiky v podobě ještě nižších záporných úrokových sazeb a dalšího kola kvantitativního uvolňování. Připravuje tak plán, jak již tak lehce dostupná eura učinit ještě dostupnějšími. Cynik by asi řekl, jak učinit dluhopisy a fyzická aktiva ještě dražšími, vládní zadlužování ještě výhodnějším, euro ještě slabším atp.

V každém případě, pokud tak ECB chce učinit, díky nastolenému cílování inflace ji v tom nic vlastně bránit nemůže. Inflace se v červenci totiž opět sesunula, tentokrát na rovné jedno procento, zatímco ta jádrová (která začínala dvojkou naposledy před 17 lety) ještě o něco níž 0,9 %. Samozřejmě neznamená to, že všude v eurozóně je inflace stejně nízká, nebo že ceny všeho rostou jen takto symbolicky. Meziroční inflace se v celé měnové unii solidně liší. Zatímco v Portugalsku je záporná (-0,7 %), na Slovensku je téměř o čtyři procentní body vyšší (3 %).

Stejně tak, když se podíváme na vývoj jednotlivých částí spotřebitelského koše, i tam přetrvávají velké rozdíly. Takže zatímco centrální bankéři mohou rozprávět o nízké inflaci nebo protiinflačních rizicích, například ceny bydlení svižně ve většině zemí narůstají. Sice ne jako v ČR, které je v evropském kontextu s bydlením (vč. energií) zdražujícím o 5,5 % aktuálně rekordmanem, nicméně bydlení i tam především „díky“ energiím zdražuje nadprůměrně. A vyšší je i růst cen potravin, které spolu s bydlením obvykle tvoří největší část spotřebitelského koše. Takže v tomto případě je nepochybně inflace probuzená, tedy pokud někdy vůbec „usnula“. Kde tedy vzniká ona v úvodu zmiňovaná desinflace, která brání dosažení cíle ECB? Pokud se na to podíváme čistě účetně, tak spoluviníky můžeme hledat v této části spotřebitelského koše. A sice to jsou levnější stále levnější a levnější mobilní telefony, jejichž ceny padají dvojciferným tempem, stále levnější televize, kamery, počítače a vůbec elektronika do domácnosti. A zapomenout nelze ani na nižší ceny roamingu a především pak internetu, nicméně ty ponechme stranou. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál a asi bychom se dostali k jednomu z důvodů dlouhodobě nízké inflace, a sice dovozu stále levnějšího zboží především z Asie. A na ten je současná měnová politika, pokud nepředpokládáme citelné znehodnocení měny, krátká. Nezbývá tedy, než nepřímo zapracovat na inflaci jinde…


*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
O drobné zisky, které koruna získala v závěru minulého týdne, včera zase – stejně jako ostatní měny v regionu – přišla a dostala až na hranici 25,80 EUR/CZK. Je vidět, že korunu ovlivňuje dění na zahraničních trzích a domácí události ji, stejně jako dluhopisový trh, nechávají zcela v klidu. Proto ani dnešní ladění státního rozpočtu ve vládě, jehož eventuálním výsledkem může být vyšší deficit v příštím roce, zůstanou stranou pozornosti.

Zahraniční forex
Americký dolar těží ze sázek na fiskální injekci v největší světové ekonomice. Ta totiž pomáhá lehce vzhůru výnosům a to se dolaru zatíženému sázkami na pokles sazeb líbí. Měnový pár se i proto drží v blízkosti 1,10 EUR/USD.

Klíčovou událostí tohoto týdne zůstává vystoupení Jeremyho Powella v Jackson Hole v pátek, na kterém se ukáže, jak moc hodlá Fed ekonomice pomoci do konce roku.

Akcie
Akciové trhy v USA včera udělaly investorům radost. Rostly totiž všechny hlavní indexy a šlo o poměrně výrazný posun - z lokálních minim ve čtvrtek se ke včerejšku trhy posunuly takřka na svá dvoutýdenní maxima. Nejlépe se včera dařilo technologiím (Apple +1,9 %, Alphabet +1,8 %, Nvidia +7 %, Amazon +1,3 %). Velmi slušný výkon předvedl i finanční sektor (Bank of America +0,9 %, Citigroup +1,3 %, Goldman Sachs +1,4 %). V podstatě lze ale říci, že žádnému sektoru se včera nevedlo špatně a nebylo tak poražených až na pár jednotlivých titulů (Uber -1,8 %, General Electric -1,4 %).