Jaroslav Daňhel: Autoři návrhu měnícího PTR by nesložili zkoušky na VŠE!

Se zájmem jsem si přečetl stenografický záznam jednání Poslanecké sněmovny ohledně návrhu na nový způsob zdaňování pojistně technických rezerv pojišťoven. Zvědav jsem byl především na argumentaci ve prospěch vládního návrhu, zejména co se týče zahrnutí do nového způsobu zdaňování i pojistně technické rezervy (PTR) životního pojištění.

Hlavní argumenty proti novému návrhu byly na jednání Poslanecké sněmovny (PS) i předtím při různých diskusních příležitostech řečeny. Autoři návrhu nevzali v úvahu různé připomínky, za nejzávažnější, a ve své podstatě nepochopitelné, však považuji nerespektování názoru ČNB jako orgánu dohledu nad pojistným trhem, který chtěl, aby byly z návrhy vyjmuty PTR životního pojištění.

Z argumentace předkladatele při jednání PS to v této souvislosti na mne dělalo dojem, že autorům návrhu není zcela jasný rozdíl mezi PTR pro neživotní pojištění a pojištění životní. Znalost zásadního rozdílu mezi těmito dvěma druhy PTR je jednou ze základních podmínek úspěšného absolvování zkoušky z odborného předmětu na Fakultě financí a účetnictví VŠE.

Pokud bychom v tomto případě „zabrousili“ do totalitní historie, v šedesátých létech tehdejší monopolní Státní pojišťovna zkonstatovala přebytky v PTR životního pojištění z titulu nižší než kalkulované úmrtnosti a tyto pojistně-technické přebytky korektně rozpouštěla pojištěným klientům, kteří si je vytvořili, výplatou odpovídající bonifikace k pojistné částce(!).

Z celého dosavadního průběhu projednávání návrhu, jak přímo v PS, tak u různých kulatých stolů a dalších odborných diskusích, je zcela zřetelné, že o žádné věcné argumenty v tomto případě nejde. V současné vývojové etapě zpomalování ekonomiky, a tedy i snížené tvorbě zdrojů na stále robustnější výdaje rozpočtu, je nutné zvýšit míru přerozdělování, což jsme už v minulosti zažili. Jde tedy o to nalézt subjekty, od kterých bude možné takové zdroje odčerpat, aniž to poškodí renomé u elektorátu vládních politiků.

Bylo by čestné si to přiznat.

prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze