Tržní hodnota Boeingu klesla od pádů letadel Boeing 737 MAX společností Ethiopian Airlines a Lion Air asi o 35 miliard USD. Taková burzovní reakce se blíží dvěma velkým případům BP (Deepwater Horizon) a Volkswagenu (Dieselgate). Akcionáři současně vědí, že Boeing je na trhu létání nenahraditelný. V kategorii menších osobních letounů není kromě konkurenčního modelu A320neo ze stáje Airbusu prakticky alternativa. Navíc Airbus má produkci na roky dopředu už rezervovanou pro nasmlouvané kupce. To je pro šéfa Boeingu Dennise Muilenburga jedna z mála dobrých zpráv, díky níž se přece jen cítí pevněji v sedle. Jak ale přestojí nejdražší proces století o náhradu škody?
Odpovědnost za pasažéry před soudem
V první řadě jde o cestující v letadlech. Podle Montrealské dohody ručí aerolinky v plném rozsahu v případě ohrožení pasažérů. Rodiny obětí tak mají nárok na celou náhradu škody, aniž by musely přinést důkazy o příčinné souvislosti a/nebo zavinění. Horní hranice náhrady škody vychází na 54 milionů USD. Firma Boeing bude do procesu vtažena, ukáže-li se, že porušila své povinnosti související s designem, výrobou nebo chybným postupem už u dříve vyrobených letounů B373-8 MAX. Pak by nastupovala odpovědnost společnosti na základě ručení za produkt a povinnost nahradit škodu.
Následně firmě Boeing hrozí potrestání ve formě maximální náhrady škody z důvodu tzv. punitive damage (odškodné s represivní funkcí). Myslí si to Elmar Giemulla, profesor leteckého práva na Technické univerzitě v Berlíně. V tomto případě by šlo o náhradu škody, která může být přiřčena v občanskoprávním procesu žalujícímu nad rámec skutečně vzniklé škody. Boeingu by se mohl takový postup týkat proto, že společnost po prvním incidentu nevydala žádná varování ohledně problémů software v letadle. Firma by musela počítat jistě s částkou 2 až 5 milionů USD za každou oběť, celkem tedy 692 až 1,73 miliardy USD.
„Na Boeing připadají ohromné výplaty, které jsou mnohem vyšší, než kdy jaký advokát mojí éry zažil,“ komentoval situaci Brian Alexander, právní zástupce obětí letu etiopských aerolinek z New Yorku pro Bloomberg. A profesor práva Steven Tapia z Univerzity v Seattlu ho doplnil: „Jsem si jist, že Boeing má k dispozici robustní pojistné smlouvy pro pokrytí právě takových případů.“
Boeingem neletím
Boeing se rovněž pojistil i pro případ zákazu letů. Podle sdělení Businee Insider disponuje firma krytím odpovědnosti za produkt ve výši 2,5 miliardy USD. Sublimit pro případ, že letadla musí zůstat na zemi (Grounding Liability Insurance), činí 500 milionů USD. Ale tato hranice by byla brzy překonána, bude-li zákaz letů trvat ještě pár měsíců, což letecký dozor FAA avizoval. „Mohla by to být největší neválečná škoda v pojištění letecké dopravy,“ komentovala případ makléřská společnost Willis Re. Konsorcium pojišťoven a zajišťoven, které pojišťují Boeing, vede britská společnost Global Aerospace. Jde o pool, který je ze 51 % spravován společností Munich Re a ze zbývajících 49 % řízený firmou Berkshire Hathaway. Jen u Mnichovské zajišťovny činí škoda za odpovědnost za pasažéry letadel a za uzemnění strojů doposud 150 milionů EUR. Swiss Re je zatížena požadavky ve výši asi 90 milionů USD za majetkové a úrazové nároky v souvislosti s pádem letadla a návazným zákazem letů. Současně se počítá se ztrátou bezmála poloviny z 90 milionů USD v zajištění. AGCS a Talanx jsou podílníky konsorcia v menší míře.
Každý den, kdy letadla zůstanou na zemi nebo kdy nebudou nové letouny putovat k odběratelům, se zvyšuje suma škody. Náklady na zákaz startů odhaduje například společnost Tui na 300 milionů EUR. Částku spočítala tato cestovní kancelář na období do září letošního roku.
Boeing připustil, že už nyní činí extra náklady na 737 MAX více než miliardu USD. „Miliarda dolarů je pro zajistný trh v letecké dopravě, jenž je velmi malý a velmi specializovaný, opravdu velmi mnoho,“ zdůraznil James Vickers ze společnosti Willis Re. Odvětví by to mohlo zatížit na tři až čtyři roky. Takzvaný Dry Leasing (bez personálu, údržby a pojištění) srovnatelného letounu jako je 737 – 800 činí 350 000 USD měsíčně. Pro 400 postižených strojů to reprezentuje škodu pro Boeing ve výši 1,4 miliardy USD. Předpokládáme-li, že stopka vydrží 6 měsíců, než budou letadla dovybavena a znovu legálně provozována, naroste částka náhrady škody na 8,4 miliardy USD, kterou bude muset Boeing zaplatit. A k tomu ušlý zisk aerolinek, není-li možné plánované lety zajistit jinak.
Storna jsou noční můrou
Letecký koncern mezitím snížil produkci řady 737 MAX. Pro Boeing by byly výplaty odškodnění obětem a aerolinkám kvůli uzemnění letadel ještě zvládnutelné. Alarmující by však bylo, kdyby došlo na možná velká storna zakázek ze strany kupujících. Například indonéská společnost Garuda zrušila objednávku 49 strojů 737 MAX 8. Emirates Airlines vzdalo nákup celkem 230 letadel tohoto typu a zvažuje storno doposud nedodaných objednávek a výměnu za podobně konfigurovaný Airbus 320Neos. Státní aerolinky Ázerbájdžánu škrtly miliardovou objednávku na 10 osobních letounů 737 MAX. Etiopská společnost zvažuje zrušení kontraktu na 25 strojů.
Důvodem je pošramocená image této modelové řady. Pro Boeing to vlastně není nová situace. Už v šedesátých letech musel spolknout výrobce za dobu kratší než tři roky od předání prvního Boeingu 727 zákazníkům celkem 5 leteckých neštěstí. Konstrukce letounu tenkrát umožňovala stroji rychleji klesat, na což ale piloti nebyli trénovaní.
Přijde vyšší pojistné v letecké dopravě?
V dřívějších dobách ovládaly trh létání národní kartely. Díky intervenci dohledu nad hospodářskou soutěží na národní a evropské úrovni už není taková tržní struktura možná, což vedlo k tužší konkurenci. Celosvětové pojistné se pohybuje okolo pomyslné ceny dvou až čtyř velkoprostorových letadel, tedy nad hladinou 1,3 miliardy USD. V roce 2005 kasírovaly pojišťovny celosvětově za leteckou dopravu 2,16 miliardy USD. Doposud působilo uklidňujícím dojmem, že snižování pojistného souvisí s neustále se zvyšující bezpečností tohoto druhu dopravy. Nicméně během posledních 16 měsíců došlo ke 12 těžkým haváriím letadel. Škodní průběh roku 2018 byl obzvláště nepříznivý: deset katastrof s 515 oběťmi na životech. O rok dříve bylo nehod 9 „jen“ s 37 mrtvými.
I když člověk vezme v potaz argument stoupající bezpečnosti letectví, ponechává mimo zájem dva body: explozi nákladů za odpovědnostní škody kvůli velkorysým soudům a stoupající náklady na mimosoudní výplaty pasažérům (2008: 2,2 miliardy USD, 2018: 4 miliardy USD). K tomu je třeba připočíst i intenzivní vytěžování strojů (passenger load factor nyní na úrovni 80,4 %), což v případě katastrofy znamená vyšší celkovou výplatu. Výsledek pojištění závisí každý rok na počtu katastrof a počtu obětí.
Podle statistiky londýnského makléře JLT činilo průměrné pojistné v letech 2014 až 2018 asi 1,3 miliardy USD, zatímco roční škody vyšplhaly na 1,6 miliardy. Trh aviatického pojištění je tak deficitní, stejně jako příbuzný námořní segment. Je tedy možné, že přijde drastické zvýšení sazeb (a to o 25 % nebo i více), zejména pro aerolinky s neprůhlednými statistikami. Vzhledem k tomu, že letecké společnosti jsou profitabilní (za rok 2019 se očekává agregovaný zisk 35,5 miliard USD), zdá se, že by dodatečnou miliardu za pojistné unesly.
RSS
Přebírání zpráv
