Rozbřesk: ČNB ponechává svoji politiku beze změny. Koruna však dále ztrácí…

Bankovní rada ČNB se na včerejším zasedání jednohlasně rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Současně prezentovala novou prognózu, která je jak pro letošní, tak pro příští rok optimističtější než ta minulá. Zatímco v zahraničí rostou obavy z divokého brexitu, obchodních válek, cyklického zpomalení a dalších rizikových faktorů, ČNB hledí do budoucna pozitivně. Pro letošní rok tak zvýšila prognózu českého růstu na 2,6 %, pro příští rok dokonce na 2,9 %. Inflační tlaky by měly ještě nějaký čas přetrvávat a teprve později by se inflace měla pozvolna vracet k cíli. Proto i prognóza předpokládá, respektive je s ní konzistentní, ještě jedno zvýšení úrokových sazeb během letošního roku a dvojí pokles v roce následujícím. A to je možná druhý bod – vedle optimistického výhledu na HDP, který může vyvolávat pochyby. Proč vlastně na zhruba půl roku zvýšit sazby s vidinou jejich následného poklesu. Navíc v době, kdy má kulminovat brexit a ECB zřejmě spustí další kolo uvolňování měnových šroubů. V první řadě je třeba vzít v úvahu, že jde jen o prognózu, nikoliv scénář, podle kterého centrální bankéři musí postupovat. Mohou se vymezovat, nesouhlasit, stejně jako hlasovat podle svého. A tak i nadále předpokládáme, že zvolí spíše cestu delší stability sazeb, i když guvernér znovu diplomaticky hovořil o možném pohybu sazeb oběma směry.

S očekáváním finančních trhů však poslední zasedání ani nová prognóza příliš nezahýbala. Trhy i nadále implicitně předpokládají, že ČNB začne poměrně brzy své úrokové sazby rychle snižovat. A začít by v podstatě mohla už během šesti měsíců. Do dvou let by sazby centrální banky měly podle trhu poklesnout dokonce třikrát na 1,25 %. Rozhodně to není absolutně vyloučeno, nicméně k takovému vývoji by bylo třeba naplnění některého z předpokladů, a tím prvním by nepochybně bylo výrazné zhoršení ekonomické situace v eurozóně, které by srazilo hospodářský růst (a tedy i inflační tlaky) v české ekonomice. Proto budou nové zprávy z evropské i domácí ekonomiky žhavější než tomu bylo v nedávné době. Už příští týden v úterý se budeme mít možnost podívat na vývoj v tuzemském největším odvětví – průmyslu – a zejména na vývoj jeho zakázek, které podle PMI dopadly téměř tragicky. Stejně tak zajímavé mohou být i nová čísla z trhu práce, kde se začíná smrskávat počet nabízených volných pracovních míst, atp. Začne se totiž stále více ukazovat, jak moc česká ekonomika zpomaluje a nakolik je tedy relevantní nová prognóza centrální banky. A pro formu je třeba uvést ještě druhou – i když méně pravděpodobnou – možnost, která by ČNB mohla přimět k akci, a sice prudké posílení koruny.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

ČNB včera koruně sílu nedodala, a tak česká měna dál oslabovala za hranici 25,70 EUR/CZK. Pozdní oznámení USA o zavedení nových cel na čínské zboží, respektive hrozba další eskalace obchodních válek, korunu večer srazila až na 25,80. Nepředpokládáme, že by uvolnění dalších podrobností o optmistické prognóze ČNB (vč. alternativního scénáře), ke kterému dojde ještě dnes, korunu vzhledem k rostoucímu napětí v zahraničí nějak pozitivně ovlivnilo.

Zahraniční forex

Nečekané rozhodnutí prezidenta Trumpa uvalit dodatečná cla ve výši 10% na čínské zboží za 300 mld. USD dostalo naplno do hry téma obchodních válek a spustilo kolaps amerických úrokových sazeb. To se projevilo i na eurodolaru, který po středečním zasedání Fedu směřoval k hranici 1,10, avšak po Trumpových tweetech otočil a vydal se k úrovni 1,11.

Samozřejmě, že strašák obchodních válek dostal pod tlak řadu měn v emerging markets počínaje rublem, který těžko vstřebává drastický propad cen ropy. Nedaří se však celé střední Evropě - tedy zlotému i forintu.

I když se dnes bude dohrávat to, o čem včera rozhodl americký prezident, tak samozřejmě nelze zapomenout na důležité statistiky z amerického trhu práce za měsíc červenec. Ty by nakonec nemusely být tak špatné a mohly by trhy trochu uklidnit.

Ropa

Cena ropy Brent během včerejšího obchodování zkolabovala o více než 7 procent, což představuje největší jednodenní propad za poslední tři roky. Na vině je další vyhrocení obchodních válek na americko-čínské frontě, se kterým překvapivě přišel americký prezident Trump. Ten oznámil, že Spojené státy uvalí od září 10% cla i na zbývající část čínských importů v hodnotě 300 mld. dolarů s ohledem na neúspěch posledních obchodních jednání obou zemí.

Pro ropný trh představuje další eskalace obchodní třenic nepříjemný problém. V posledních měsících totiž začíná být zřejmé, že klíčem ke stabilním cenám bude poptávková strana trhu, jejíž kondice je úzce spjatá s vývojem globální ekonomiky. A právě její růst se nyní dostane pod ještě větší tlak, což představuje vážné cenově negativní riziko pro střednědobý výhled na cenu ropy.