ČNB dnes úrokové sazby nezmění (Ranní zpráva z finančního trhu)

Americká centrální banka podle očekávání poprvé od roku 2008 snížila své úrokové sazby. Podle šéfa Fedu však nezačala série uvolňování měnové politiky. Dnes bude rozhodovat i tuzemská centrální banka, která je v obdobné situaci jako Fed. Změna sazeb však není na pořadu dne. Nás tak bude nejvíce zajímat nová prognóza centrální banky a tisková konference guvernéra Rusnoka. Mimo to také vychází předstihové PMI z regionu.

Druhý odhad PMI zůstane bez revize

Dnes je v ekonomickém kalendáři pro evropskou stranu Atlantiku pouze revize PMI v průmyslu v zemích eurozóny za červenec. Nepředpokládáme, že by mělo dojít k jakékoli změně. Již původní odhad přinesl pokles o 1,2 b. na 46,4 b. v eurozóně, což je výrazně pod historickým průměrem a zároveň nejnižší hodnota od roku 2013. Obdobný scénář platí i o největší evropské ekonomice Německu, kde je hlavním důvodem poklesu PMI v průmyslu slabá zahraniční poptávka včetně propadu exportních objednávek.

V USA vyjde ISM index z průmyslu za červenec. Ten by si podle našich odhadů měl mírně polepšit navzdory globálním trendům. Americké firmy podle statistik vyprodávají své zásoby díky silné spotřebě domácností, což dále podporuje průmyslovou aktivitu. V delším horizontu však nevidíme příliš prostoru pro udržení současného růstu, kterému se navíc do cesty staví obchodní spory s Čínou.

Fed podle očekávání snížil úrokové sazby

Americká centrální banka podle očekávání snížila své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00-2,25 %. Šéf Fedu Jerome Powell nabídl hned tři důvody pro snižování sazeb: 1) zpomalení globální ekonomiky a nejistota ohledně zahraničního obchodu, 2) zpomalení amerického průmyslu a 3) inflace pod cílem Fedu. Zároveň bylo také oznámeno dřívější ukončení snižování bilance centrální banky a to o dva měsíce dříve, než bylo původně v plánu (nově tedy v srpnu tohoto roku). Podle Powella se však nejedná o začátek série snižování úrokových sazeb, ale centrální banka bude nadále vyhodnocovat rizika a bude připravena jednat. Podle nás tak dojde k dalšímu snížení sazeb už v září, nicméně na další kroky si počkáme až do příštího roku, kdy americká ekonomika citelně zpomalí. Americký dolar paradoxně reagoval posílením vůči euru na nejsilnější hodnoty od poloviny roku 2017 vzhledem k části trhu, které očekávala razantnější snížení sazeb.

Červencová inflace v eurozóně podle očekávání zpomalila od dvě desetiny procentního bodu na 1,1 % y/y. Hlavním důvodem meziročního zpomalení růstu cen je sektor služeb. To se odráží i ve zpomalení jádrové inflace. Na druhou stranu zrychlil růst cen potravin a průmyslového zboží. Ve druhé polovině roku očekáváme, že inflaci bude dále zpomalovat pokles cen energií způsobený vysokou srovnávací základnou z minulého roku. Inflace by tak včetně své jádrové složky měla dosáhnout 1,3 % v průměru.

Ekonomika eurozóny podle očekávání ve druhém čtvrtletí zpomalila na polovinu svého tempa oproti prvnímu čtvrtletí. Pozitivní zprávou je tak pouze revize prvního čtvrtletí směrem nahoru. Detail růstu se dozvíme až začátkem září, nicméně předpokládáme, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností. Na druhou stranu pravděpodobně poklesl objem investic. Pro druhou polovinu roku však vidíme několik důvodů, proč by měla ekonomika eurozóny opět zrychlit. Uvolněnější fiskální politika jednotlivých ve srovnání s předchozím rokem, slabší kurz eura, nižší inflace, silný trh práce, vysoká míra úspor a vysoké marže obchodníků; to vše by mělo růst ekonomiky eurozóny dostat opět k 0,4 % q/q v druhé polovině roku.

ČNB ponechá své úrokové sazby beze změny

Hlavní událostí dneška bude zasedání České národní banky, které by podle nás nemělo přinést změnu sazeb. Bude ale představena nová prognóza poprvé podle nového modelu banky a proběhne tisková konference guvernéra Jiřího Rusnoka. Tuzemská ekonomika v posledních měsících pozitivně překvapuje a překonává květnovou prognózu centrální banky v mnoha ohledech. Přitom již květnová prognóza implikuje zvyšování úrokových sazeb. Proti tomu však hraje zahraniční vývoj. Více k ČNB v našich nových Ekonomických výhledech na http://bit.ly/2YfP7RJ.

Polská inflace překvapivě zrychlila

Polská spotřebitelská inflace navzdory očekávané stabilitě meziročně zrychlila o tři desetiny procentního bodu na 2,9 %, což je nejvyšší hodnota od konce roku 2012. Zároveň se také dostává čtyři desetiny nad inflační cíl tamní centrální banky, která od začátku roku 2015 ani jednou své úrokové sazby nezměnila. Vyšší inflace však nahrává k dřívějším krokům bankovní rady, než se ještě nedávno mohlo zdát. Minimálně tři členové desetičlenné rady se obávají nepřiměřeného růstu cen. Sám guvernér Adam Glapinski to však jako důvod ke zvyšování sazeb nevidí a podle jeho slov zůstanou sazby beze změny až do konce jeho mandátu v roce 2022. Jako hlavní důvody uvádí zpomalování globální ekonomiky a uvolňování měnové politiky Fedu a ECB. My však nepředpokládáme, že by se v tomto roce našla většina pro zvýšení úrokových sazeb.

Polský zlotý reagoval na statistiku inflace jen mírným posílením a dnes ráno se obchoduje na úrovni 4,287 PLN/EUR. Koruna v závěru včerejška oslabila a před zasedáním ČNB se pohybuje úrovni 25,70 CZK/EUR. Maďarský forint během včerejška posiloval a v současnosti se obchoduje na úrovni 326,4 HUF/EUR.

Autor: František Táborský