Francouzská ekonomika motorem eurozóny

Francouzská ekonomika bude letos díky silnému toku úvěrů a fiskálním stimulům daleko odolnější než zbytek eurozóny. Země však nedokázala plně využít prostředí s nízkými úrokovými sazbami, aby se dostala do oblasti luxusnějších trhů a služeb. Zároveň přetrvávají obavy, že v odvětvích, která jsou v mezinárodním kontextu nejzranitelnější, se připravují plány na propouštění.

V nadcházejících měsících bude francouzská ekonomika i nadále vykazovat lepší výsledky než zbytek eurozóny, zejména než Německo. Předpokládáme, že růst v roce 2019 dosáhne 1,2 % oproti 1,3 %, jak v nejnovější zprávě uvádí Bank of France. Růst Francie je vyvolán čtyřmi hlavními faktory: silným tokem úvěru, menší mezinárodní expozicí, fiskálními stimuly a větší důvěrou domácností.

Stejně jako v předchozím roce zůstává hlavním motorem ekonomiky úvěr. Pohyblivý tříměsíční průměr růstu bankovních půjček se blíží maximům. Jen v  květnu vykazoval meziročně 5,3 %. Podíváme-li se na tok nových úvěrů, který skutečnou ekonomiku předstihuje zhruba o 9 až 12 měsíců a je tedy významným ukazatelem růstu HDP, je obrázek poměrně utěšený. Na základě našeho modelu dosáhl v prvním čtvrtletí 2019 tok nových úvěrů 1,32 % HDP, což je výrazně nad průměrem eurozóny, který je na 0,47 %, i Německa na 0,41 %.

Jak vidíme na následujícím grafu, impuls nových úvěrů výrazně koreluje s obchodním průzkumem INSEE, který je sám o sobě jedním z nejspolehlivějších ukazatelů francouzského HDP. Tento průzkum je dobře nasměrovaný a potvrzuje náš pozitivní makroekonomický pohled na francouzskou ekonomiku v krátkém a středním období.

Francie je méně exponovaná vůči negativním trendům v globálním obchodě, zpomalení čínské ekonomiky a snížení tureckého úvěru, na rozdíl od Německa. Fiskální stimuly ve výši zhruba 10 mld. USD v reakci na protesty žlutých vest a dalších zhruba 5 mld. v daňových úlevách zvýšily spotřebu. Ačkoli některé z nich byly, jak je ve Francii tradičně zvykem, směřovány do preventivních úspor, mohou v roce 2020 posloužit jako záchranný polštář v případě zhoršení mezinárodní situace s dopadem na francouzskou ekonomiku.

Francouzská (ne)zaměstnanost
Domácnosti do budoucnosti hledí s mírně vyšší důvěrou. Podle nejnovějšího průzkumu spotřebitelské důvěry INSEE z tohoto června jen 16 % respondentů uvedlo, že se obává růstu nezaměstnanosti v následujících 12 měsících. V lednu to ještě bylo 32 %!

Zpětná vazba od předních úvěrových institucí financujících průmyslové projekty ve Francii i od lokálních obchodníků naznačuje, že pokud se ekonomická situace výrazně nezlepší, mohou některé průmyslové sektory v následujících měsících přistoupit k velkému propouštění. Hlavní napětí se soustředí do automobilového průmyslu a to hlavně na úrovni dodavatelů a poskytovatelů služeb.

O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.