Týdenní přehled: Výsledková sezóna - očekávání jsou nastavena nízko

Výhled na tento týden
Nadcházející týden bude ve znamení výsledkové sezóny za 2Q19 v USA. Jako první své hospodářské výsledky zveřejní významné banky jako Citigroup, JP Morgan, Bank of America a Wells Fargo. Doplní je další velké společnosti jako Johnson & Johnson, Microsoft, IBM či Netflix. Očekávání jsou nastavena pro tuto výsledkovou sezónu nízko, a firmy tak mají relativně větší šanci pozitivně překvapit. Trh bude podobně jako v uplynulém týdnu zřejmě citlivě reagovat na jakékoli náznaky budoucí politiky Fedu.

Investoři jsou nyní téměř stoprocentně přesvědčeni, že Fed na svém zasedání na konci července sníží úrokové sazby ze současných 2,50 %, avšak liší se názory na jeho další kroky. Celkově máme na tento týden mírně pozitivní výhled vzhledem k potenciálu firem překonat očekávání trhu.

Z makroekonomických dat budou v úterý podstatným číslem maloobchodní tržby za červen v USA (oček. +0,2 m/m po 0,5 %) a v tentýž den průmyslová výroba (oček. +0,1 % m/m po 0,4 %). V úterý se také bude sledovat index očekávání finančního trhu ZEW v Německu, který by měl klesnout na úrovni současné situace i očekávání. V pátek pak týden uzavře spotřebitelská nálada Univerzity v Michiganu za červenec (oček. 98,6 po 98,2 b.).

Pražská burza - Zprávy z trhu
Akciové trhy i druhý týden v červenci pokračovaly v nevýrazném obchodování, které se hlavně v USA neslo v mírně pozitivním duchu. Jedním z faktorů, který podpořil optimismus u akcií, bylo středeční vystoupení šéfa Fedu Powella v Kongresu, kde jasněji naznačil snížení sazeb Fedu na konci července. Začátek výsledkové sezóny výraznější impuls nepřinesl. Americké akciové indexy si připsaly růst přes 1 % t/t a překonaly některé psychologické úrovně (S&P 500 přes 3 000 bodů a Dow Jones přes 27 000 bodů).

Evropské akciové indexy zaznamenaly ztráty do 1 % t/t. Domácí index PX pak v pátek uzavřel na 1 056 bodech (+0,3 % t/t). Nejlepší výkonnost měla minulý týden na pražském parketu Kofola (+2,7 % t/t, 300 Kč). Její oznámení o menší akvizici v kávovém byznysu vnímáme spíše neutrálně, ale firma těží z očekávaného růstu a možného zvyšování projekcí. Naopak největší pokles předvedl ČEZ (-2,6 % t/t, 512,5 Kč). Vláda na začátku týdne schválila, že ČEZ bude investorem do nových jaderných elektráren, nicméně detaily chystaných smluv mezi státem a ČEZem stále nejsou k dispozici.

Zprávy ze společností
ČEZ: Vláda minulé pondělí schválila, že investory do nových jaderných bloků budou dceřiné společnosti ČEZu, které k tomu budou využívat jak vlastní zdroje, tak externí financování. Měly by být uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZem, které umožní získání úvěru za podobně výhodných podmínek, jako by si půjčoval stát. Stát by také měl kompenzovat případnou změnu podmínek (legislativa, regulace/politika), které by byly pro projekt ekonomicky neefektivní. Za určitých podmínek bude ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
O tom, že investory budou dceřiné firmy ČEZu, se už nějakou dobu mluví a z našeho pohledu to je již v ceně akcií obsaženo. Nicméně další detaily stále nejsou rozhodnuty. Nejsou podrobnosti k chystaným smlouvám ani podmínky, za kterých by ČEZ mohl projekt předat státu. Zprávu považujeme za neutrální. Nicméně politická rétorika na toto téma může mít na cenu akcií vliv.
ČEZ hledá zájemce o svá rumunská aktiva. Rozhodnutí, zda v prodeji pokračovat, bude záležet na zájmu potencionálních kupujících, řekl Ondřej Šafář, ředitel rumunských operací.
ČEZ oznámil, že se plánuje nejen z Rumunska stáhnout. Nicméně prodávat nemusí a jistě si počká na odpovídající nabídku. Rumunská aktiva generují cca 5 % celkového zisku EBITDA.

Kofola: Kofola ČeskoSlovensko oznámila, že minulé úterý (9. 7. 2019) koupila 100 % společnosti Espresso s.r.o. Tato společnost se zabývá zejména prodejem kávy a distribucí čaje. Cena transakce zveřejněna nebyla. Roční tržby jsou kolem 93 mil. Kč a EBITDA 8 mil. Kč.
Ve srovnání s loňskými výsledky Kofoly to znamená cca 1 % celkového zisku EBITDA a tržeb. Vítáme vstup Kofoly do kávového byznysu, nicméně vzhledem k velikosti podstatný vliv na hospodaření nečekáme.

CME: Podle informací slovenského Denníku N má skupina PPF Petra Kellnera zájem o ovládnutí slovenské televize Markíza ze skupiny CME. Podle listu je PPF velmi blízko k jejímu ovládnutí. Markíza, CME ani PPF spekulace nekomentovaly, avšak list uvádí, že CME ocenila Markízu na 300 mil. EUR (cca 336 mil. USD). To je dvanáctinásobek loňského zisku EBITDA 27,9 mil. skupiny Markíza a zhruba desetinásobek zisku EBITDA 32,4 mil. USD, který očekáváme pro tento rok. Nacenění je podobné, za jaké se zobchodoval podíl v české televizi Prima v r. 2017. Podle webu Echo24 je ale ve hře spíše koupě celé skupiny CME než pouze slovenské televize Markíza. Dodáváme, že v květnu se již objevily spekulace o zájmu společnosti Emma Capital o českou Novu, která rovněž patří do CME.

Avast: Šéf Avastu Ondřej Vlček v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že společnost se chce kromě organického růstu zvětšovat i akvizicemi. V úvahu připadá jak posílení v segmentu spotřebitelského antiviru, tak posílení pozice u firemních zákazníků. Podle Vlčka má nyní Avast podíl na celosvětových tržbách ze spotřebitelského antiviru cca 15 %, přičemž je podle něj realistické zvýšit podíl na 20 – 25 %. Firemní klientela je zatím pro Avast relativně menším byznysem a podle Vlčka může akvizice pomoci zlepšit přístup k takovým zákazníkům. Avast má podle svého šéfa na akvizice dostatek hotovosti, ovšem pokud by mělo dojít na významnou, „transformativní“ akvizici, mohla by se financovat i dluhem nebo vydáním nových akcií. Avast také připravuje nové produkty pro tzv. Internet of Things a pro přístroje fungující na 5G sítích. Podle Vlčka kybernetická bezpečnost neustále roste na významu, což je pro Avast pozitivní. Rozhovor považujeme za neutrální.

Banky: Podle informací Hospodářských novin má na konci září vzniknout Národní rozvojový fond, do něhož budou přispívat české banky. Vznik fondu mají podepsat zástupci velkých českých bank a státu. Fond zatím počítá s prvotním vkladem 6 mld. Kč od čtyř největších českých bank – České spořitelny (ze skupiny Erste), Komerční banky, ČSOB a UniCredit Bank. Ostatní české banky by mohly přispět dohromady dodatečnou 1 mld. Kč. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by tento vklad měl mít formu mezaninového financování, které by bylo doplněno standardními úvěry ve výši cca 28 mld. Kč. Dohromady by tak fond v příštím roce disponoval 35 mld. Kč. Většina projektů, které by fond financoval, by měly slibovat návratnost pro investory. I tak by ale součástí mohl být podfond, který by měl sociální charakter bez výhledu na návratnost. Postupně by se do fondu mohly zapojit další velké společnosti se zahraničními vlastníky, tj. i mimo bankovní sektor. Článek podle nás nenastiňuje zásadní nové informace k plánovanému fondu a považujeme jej za neutrální.

Trh START: Ve středu proběhl další obchodní den trhu START pražské burzy. Obchodovalo se s akciemi společnosti UDI CEE (22 306 ks, +0,87 %, 466 Kč), Fillamentum (300 ks, -0,58 %, 855 Kč) a Prabos (20 125 ks, -2,44 %, 400 Kč). S akciemi emitentů Primoco a AtomTrace obchody neproběhly.

Dluhopisy
Sazka Group: Skupina KKCG Karla Komárka dokončila převzetí 25% podílu v Sazka Group od společnosti Emma Capital Jiřího Šmejce. KKCG je tak nyní 100% vlastníkem Sazky. K uzavření smlouvy o prodeji podílu došlo již v březnu. Jak jsme již dříve uváděli, tato změna vlastnictví nemá vliv na dluhopisy vydané společností Sazka Group.

EPH: EPH vzrostly tržby za 2018 o 16,5 % r/r na 7,0 mld. EUR. Zisk EBITDA se meziročně téměř nezměnil (1,7 mld. EUR, -3,2 % r/r). Č. zisk poklesl na 630 mil. EUR (-27,8 % r/r). Ukazatel zadlužení (č. dluh / EBITDA) mírně klesl na 2,9x z 3,0x.