Horská dráha turecké měnové politiky nebere konce

Nečekaná výměna guvernéra turecké centrální banky uštědřila další ránu důvěryhodnosti této instituce a vyvolává obavy z politického tlaku na rychlejší uvolňování měnové politiky. Trh očekával, že do konce roku turecká lira oslabí o 6 – 8 % na asi 6,10 za dolar při dosažení míry inflace 16 – 17 % a snížení týdenní reposazby o nejvýše 400 bps na 20 procent. Nyní očekávané prudší snížení sazeb ale zřejmě stáhne liru na výrazněji slabší úrovně, ohrozí zotavení ekonomiky a zhorší problém bank, především co se kvality aktiv a refinancování zahraničního dluhu týče.

Vyšší riziko měnové politiky také velmi pravděpodobně utne současnou rally na tureckých bankách (v posledním měsíci +20 %). I když se turecké banky po letošním 25% debaklu vzpamatovaly, stále se obchodují pod 0,6násobkem price-to-book (poměru tržní ceny k účetní hodnotě). Tedy asi 30 % pod úrovněmi z roku 2009, kdy HDP klesalo o 5 %. Nejlépe si mezi místními konkurenty, co se kapitálu a likvidity týče, vedou Akbank a Garanti. Státní banky jsou proti ostatním ještě asi o 45 % diskontované, což odráží politický tlak na tyto banky ve snaze podpořit tureckou ekonomiku.

Akcie, které se díky ustupující hrozbě amerických sankcí držely nahoře, nyní po výměně guvernéra čekají na rozhodnutí centrální banky 25. července. Rostou obavy z vměšování politiků do procesu stanovování sazeb. Na změnu nálady investorů je obzvláště citlivý kapitál a kvalita aktiv tureckých bank vzhledem k tomu, že 40 % celkových korporátních úvěrů je denominovaných v jiné měně než liře.

Turecké špatné úvěry vzrostly v roce 2019 o skoro 20 % na červnových 19 mld. dolarů, v roce 2018 vzrostly o 40 %. A zatím se nezdá, že by tvorba špatných úvěrů zvolňovala. Ke zlepšení nálady investorů může značně přispět pokrok v jednání mezi tureckou vládou a mezinárodními investory o vytvoření zvláštního fondu, který by výsledovky bank vyčistil. Mezi mezinárodními investory, kteří projevily zájem o účast na tomto fondu, byly i Goldman Sachs, KKR a Cerberus Capital. Domácí banky ale původní návrhy odmítly, což naznačuje, že jednání by mohla být obtížná a zdlouhavá.

Záruky Turecka za úvěry ve výši 25 miliard lir po podobném programu v prvním kvartálu sice pokračují a měly by pomoci obnovit růst úvěrů, ale na oživení ekonomiky nejspíš stačit nebudou. V 1Q, když HDP vzrostl mezi kvartálně o 1,3 %, přispěl postupný asi 5% nárůst úvěrů k ukončení recese v zemi. Úvěrové momentum se ale v prvních dvou měsících druhého čtvrtletí pozastavilo, což implikuje ustupující poptávku po nových úvěrech.

Proces dedolarizace v Turecku ještě nezačal. Depozita denominovaná v jiné měně než v liře vzrostla od prvního kvartálu o 9 %, přičemž depozita v domácí měně stagnovala. To by se ale dle Bloombergu mohlo v druhém pololetí změnit, protože turecký regulátor vyzval koncem května banky k tomu, aby podporovaly depozita v liře, aby zvrátily dolarizaci průmyslu a podpořily místní měnu. Garanti přitom uvedla jako hlavní riziko pro své čisté úrokové marže právě posun k depozitům v liře a s tím související vyšší depozitní sazbu.

Zdroj: Tomasz Noetzel, Bloomberg