ProMarket: Umělá inteligence začíná radikálně měnit finance, regulátoři jsou pozadu

V září roku 2018 přikročila jedna z nejstarších pojišťoven v USA John Hancock k radikální změně. Přestala nabízet životní pojištění podle tradičních demografických měřítek, jako je věk, zdravotní záznamy či pohlaví, a začala pracovat s daty z aplikací mobilních telefonů, webových stránek a přístrojů, které přímo monitorují lidské zdraví. Podle společnosti tato data lépe ukazují na stravovací návyky a chování klientů a tudíž jsou lepším základem pro stanovení ceny pojištění. Promarket tvrdí, že takový posun není žádným překvapením, všechny pojišťovny mají hlad po relevantních datech, která jim v konečném důsledku umožní získat konkurenční výhodu. Těžit by z toho měli i někteří zdravě žijící klienti, ale celkový efekt už tak pozitivní nebude.

John Hancock ke správnému nacenění svých služeb používá umělou inteligenci. Nahrazuje tak tradiční přístup založený na statistických metodách, které se snažily odhadnout pravděpodobnost úmrtí klienta v době, kdy je pojištěn. ProMarket ovšem tvrdí, že nová politika může znamenat porušení práva na soukromí a pojišťovny se mohou vyhýbat právní ochraně těch nejzranitelnějších skupin pojištěnců. Může například dojít k tomu, že ti, kteří nemají žádný volný čas na fyzické aktivity, budou muset platit vyšší ceny. A ti, kteří mají u nějaké společnosti ty nejvýhodnější podmínky, zase nebudou moci za podobných podmínek přejít jinam, protože relevantní data jsou majetkem pojišťovny.

ProMarket tvrdí, že „nemusí trvat dlouho a chytré domy budou pojišťovnám sdělovat informace o jejich majitelích“. Pojišťovny již nyní umísťují do aut přístroje, které sledují styl jízdy jejich majitelů, a může dojít i k tomu, že „data budou pojišťovnám posílat zubní kartáčky“. Umělá inteligence pak na základě jejich analýzy rozdělí společnost na skupiny vyvolených a zavržených, kteří budou muset platit vysoké ceny pojištění. Regulátoři přitom teprve začínají celé věci věnovat svou pozornost. New York například začal požadovat, aby pojišťovny dokazovaly, že nepracují se zakázanými kategoriemi, jako je rasa či původ daného člověka. ProMarket se ovšem domnívá, že jde stále o tradiční způsob, který není v době umělé inteligence relevantní.

Tradiční přístup totiž umožňuje vysledovat několik základních faktorů, které určují, nakolik je daný klient pro pojišťovnu atraktivní. Umělá inteligence ale pracuje s ohromným množstvím dat a tudíž bude mnohem složitější dokazovat, že dochází k jejich zneužití nebo něčí diskriminaci. A její dopady budou ještě mnohem širší. Pojištění mohou například nabízet roboti a to se dotkne regulace týkající se povinného vzdělávání a certifikace pracovníků v pojišťovnictví.

ProMarket se domnívá, že „regulátoři jsou celkově za křivkou“ a změna jejich přístupu bude třeba v mnoha zemích. Namísto toho, aby na nové technologie reagovali v každém případě zvlášť, měli by mít dovednosti a kapacity pro jejich vlastní práci s umělou inteligencí. Na ní by měly být založeny nové požadavky na transparentnost pojišťoven a jejich práce.

Zdroj: ProMarket