The Economist: Nepochopený Baumolův efekt a fungování moderní ekonomiky

Zatímco ceny některého zboží a služeb díky technologickému pokroku klesají, například vzdělání a zdravotní péče zdražuje. The Economist tvrdí, že nejde o nic záhadného, ale i přesto se jedná o široce nepochopený jev a jeho nepochopení může mít vážné ekonomické důsledky. Zejména politici mají tendenci vykládat si jej svým vlastním způsobem a následně se snaží implementovat řešení, která mohou spíše uškodit. The Economist v této souvislosti upozorňuje na novou studii „Why are the prices so damn high?“ autorů Erica Hellanda a Alexe Tabarroka. Zaměřují se na rostoucí náklady vzdělání a zdravotní péče ve vyspělých zemích a dochází k závěru, že jejich příčinou je zejména růst mezd lékařů a učitelů. Co je ale tahounem tohoto růstu?

Ekonomové poukazují na práci Williama Baumola, který hovořil o jevu zvaném „nákladová nemoc“. Produktivita totiž roste v různých odvětvích jiným tempem. Například ve výrobě automobilů je dnes třeba mnohem méně zaměstnanců než dříve, továrny jsou místo lidí plné strojů a robotů. Na jednoho učitele ale připadá přibližně stále stejný počet dětí. Ekonomická teorie tvrdí, že mzdy by se měly odvíjet od vývoje produktivity, ovšem data ukazují, že jejich růst je podobný v odvětvích s rychlejším i pomalejším růstem produktivity. Baumol poukazoval na to, že důvodem je společný trh práce – například zmínění učitelé a inženýři jsou zaměnitelní, protože růst platů motivuje ke studiu na tuto profesi a naopak.

Nová studie tvrdí, že přesně tento efekt se projevuje při rostoucích nákladech zdravotní péče a vzdělávání ve vyspělých zemích. Jinak řečeno, tyto náklady se zvyšují zejména kvůli mzdám a příčinou je jev veskrze pozitivní: Zvyšování produktivity v některých odvětvích. A rostoucí náklady vzdělání a zdravotní péče pak nutně neznamenají jejich nižší dostupnost, protože jdou ruku v ruce s celkově vyšší produkční kapacitou v ekonomice.

Popsaná situace také implikuje, že ji není třeba řešit nějakými radikálními kroky. Pokud by například došlo ke zvýšení pracovní síly pomocí imigrace, došlo by k plošnému poklesu nákladu práce, ale relativní ceny zdravotní péče a například automobilů by zůstaly stejné. Jediné „řešení“ představuje celkové zpomalení tempa růstu produktivity v ekonomice. The Economist tvrdí, že se k němu možná skutečně schyluje. Skutečným nebezpečím je ale to, že v ekonomice budou existovat skupiny lidí, kteří z celkově rostoucí produktivity těžit nebudou.

Problém tedy nevzniká ve chvíli, kdy roste produktivita jen v některých odvětvích, například v technologiích, ale její dopad na mzdy se projevuje třeba u lékařů. Tenze vznikají, pokud se tento růst produktivity neprojevuje i u lidí s nižšími příjmy a následně roste příjmová nerovnost. Tato část společnosti pak čelí stagnujícím mzdám, ale musí platit vyšší ceny, protože ty zvedají všichni, kteří z růstu produktivity těží. „Politici Baumolovu efektu nerozumí, a tak se například snaží zastropovat výdaje na zdravotní péči a vzdělání. Pak není překvapivé, že když je špatná diagnóza, léčba stav věcí jen zhorší,“ uzavírá The Economist.

Zdroj: The Economist