Víkendář: Tenze v Číně rostou, vláda to řeší „cukrem a bičem“

Čínský růst během posledních pěti let zpomaloval a portál ProMarket tvrdí, že „lidé na to reagují stále častějšími protesty v ulicích“. A čínská vláda tomu věnuje pozornost. Ve stejnou dobu sleduje americký prezident Donald Trump zahraniční politiku, v jejímž rámci používá cla jako „geopolitický nástroj“, a to i v případě, že může poškodit americké občany. Čína je pak hlavním cílem této jeho politiky. Je tak namístě se ptát, jaký bude mít tento stav dopad na čínský politický systém.

Na Západě je dobře známo, že slabá ekonomika má vážné politické dopady. Zavedené politické strany si například v takovém prostředí vedou obvykle znatelně hůř. ProMarket ale poukazuje na to, že v Číně lidé nemohou svou frustraci vyjádřit u voleb. Takže vyrazí do ulic. „Ač bychom to v pevně kontrolovaném politickém systému nečekali, ukazuje se, že místní protesty se konají opakovaně. Zaměstnanci uzavřených továren vyjadřují svou nevoli veřejně a účastní se demonstrací, na kterých například požadují, aby dostali neproplacené mzdy,“ píše portál.

Čínská vláda pozorně sleduje, zda zpomalování ekonomiky neohrožuje domácí politickou stabilitu. A ProMarket tvrdí, že v prefekturách nejvíce trpících útlumem exportů jsou kolektivní protesty nejčastější. Jak v takových případech čínská vláda reaguje? Centrální vláda tlačí na vlády místní, aby udrželi „společenskou stabilitu“. Ty pak následně věnují více fiskálních zdrojů pro bezpečnostní složky. Jinak řečeno, negativní tlak na exporty vede k utažení šroubů „práva a pořádku“.

Nabízí se tak otázka, proč protestovat v ulicích, když výsledkem je jen zvýšená represe. ProMarket tvrdí, že vedle vyšších výdajů na bezpečnostní složky místní vlády zvyšují i své výdaje na sociální podporu. Takže celkově sledují politiku „cukru a biče“. Tyto vlády se protestů obávají, protože se ukazuje, že v prefekturách, které jsou jimi více postiženy, dochází k častější výměně lidí na „prestižních pozicích“. ProMarket přitom tvrdí, že jde o „poměrně sofistikovaný proces“. Vláda totiž bere v úvahu, zda protesty odpovídají tomu, jak moc byla daná oblast dotčena poklesem exportů.

„Když se dostaví negativní efekty tenzí v mezinárodním obchodu, čínská společnost reaguje podobně jako americká a vyjadřuje svou nespokojenost. V Číně se tak ovšem neděje během voleb, ale vznikem politické nestability. Tím se zvyšuje riziko rostoucích tlaků, protože čínská ekonomika bude dál nevyhnutelně zpomalovat,“ píše ProMarket. A dodává, že kvůli Trumpově politice se dá očekávat, že tenze v čínské společnosti ještě porostou.

Zdroj: ProMarket