Perly týdne: Obchodní válka doléhá na akcie, kryptoměny nejsou měny a u nás je dluhopisové Las Vegas

Ve světě…

Akciové oběti obchodní války: Analytici na Wall Street vyjadřují stále větší obavy z dopadů možné obchodní války mezi USA a Čínou. Jak píše CNBC, nejvíce na ráně by mohly být akcie maloobchodních společností, ale také automobilky, výrobci součástek a náhradních dílů a polovodiče. Goldman Sachs se domnívá, že nejvíce ohroženi jsou výrobci a prodejci nábytku a také maloobchody, které mají pevně dané prodejní ceny a dováží hodně zboží z Číny. Tedy například Dollar Tree a Five Below.

UBS poukazuje na to, že řada maloobchodních firem je už nyní pod velkým tlakem a vyhrocení obchodních sporů by mohlo urychlit další uzavírání obchodů. Společnost Cowen se domnívá, že Wall Street „hrubě podhodnocuje dopad, který by obchodní válka měla na chemičky“. Credit Suisse zase vidí hrozbu pro výrobce náhradních dílů a součástek. Bank of America uvažuje podobně a podle ní jsou kvůli celkovému růstu obchodních tenzí nejvíce na ráně automobilky. Těm hrozí nejvíce pokles marží v případě, že by vyšší cla byla absorbována ve výrobním řetězci. Nebo by mohla být přenesena do prodejních cen, a to by se pak projevilo na poptávce.

Trhy tlačí a Fed povolí: Investiční společnost Bespoke si všímá komentářů šéfa Fedu Powella, který na své poslední tiskové konferenci hovořil o přechodně nízké inflaci a tom, že FOMC se nyní nekloní ani ke snížení, ani ke zvýšení sazeb. Bespoke se domnívá, že jeho projev nebyl ani jestřábí, ani hrdliččí, ale přesto vedl ke znatelnému pohybu na trhu s futures. Jak ukazuje následující graf, pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb je podle tohoto trhu již nějakou dobu na nule, pravděpodobnost snížení sazeb do ledna příštího roku se opět zvedla a nyní dosahuje 66 %. Pravděpodobnost stabilních sazeb pak dosahuje 34 %:


Bespoke hovoří o tom, že tyto změny na trzích vyvolávají samy o sobě tlak na pokles sazeb, a podobně může fungovat i výnosová křivka. Na konci března došlo k její krátké inverzi, v dubnu se ale opět začala napřimovat, „což pravděpodobně vyvolalo na straně Fedu úlevu“. Během posledních dní se ale rozdíl mezi výnosy desetiletých a tříměsíčních vládních obligací začal opět snižovat. Obecně je to považováno za známku hrozící recese, a právě proto by podle Bespoke měla výnosová křivka tlačit na uvolnění monetární politiky.

Kryptoměny nejsou měny: Ekonom Nouriel Roubini, kterému se po řadu let přezdívalo Doktor Zkáza, tvrdí, že bitcoin a jemu podobná aktiva si ani nezaslouží název kryptoměny. Na konferenci v Las Vegas konkrétně řekl, že se na nich vytvořila „matka všech bublin“. A „název měny si nezaslouží proto, že neslouží jako široce uznávaný prostředek směny, jejich hodnota je velice proměnlivá a jsou předmětem mnoha podvodů“. Včetně schémat, kdy je jejich cena spekulanty prudce vyhnána nahoru a následně dochází k jejímu pádu poté, co se jich spekulanti zbavili.

USA směrem k Venezuele: CNBC přináší tento týden rozhovor s členem vedení společnosti Berkshire Hathaway Charliem Mungerem. Ten mimo jiné uvedl, že se obává situace, kdy by se lidé v demokracii rozhodli, že jim tištění peněz vyřeší všechny jejich problémy. Nebylo by tak například potřeba zvyšovat daně, jen by se tisklo. Munger dodal, že Spojené státy se takovému stavu neblíží, jeho příkladem je Venezuela. CNBC k tomu podotýká, že prezident Donald Trump minulý měsíc opět zaútočil na Fed a požadoval, aby snížil sazby o 1 procentní bod a rozjel program kvantitativního uvolňování. Tyto požadavky přitom zazněly v době, kdy si ekonomika vede dobře.

Země mléka a strdí, ne elektromobilů: Eurostat tento týden porovnává jednotlivé evropské země podle toho, jaká část jejich populace trpí vážným materiálním nedostatkem. Nejhůře na tom je s více než 20 % Bulharsko, nelichotivá je situace i v Rumunsku a Řecku. Průměr za celou EU se pohybuje kolem 6 %. Minimální je pak tento podíl ve Švédsku a Lucembursku, velmi dobře si vede i Česká republika. U nás jsme na tom s materiální deprivací své populace podobně, jako Rakousko, či Finsko a lépe, než Německo:


Eurostat se tento týden věnuje i registracím elektromobilů. Z následujícího grafu vidíme, že nejvyšší je jejich podíl na celkových registracích ve Švédsku, kde se blíží 2,5 %. Populární jsou ale podle grafu elektromobily i v Polsku, Velké Británii a Francii. Nezájem o ně naopak jeví Chorvaté a nadšenci nejsme ani my:


… a u nás doma

Dluhopisové Las Vegas: Ihned.cz tento týden píše, že „pád Zootu, kterému věřitelé půjčili 230 milionů, ukázal na rizika neregulovaných dluhopisů. ČNB hovoří o dluhopisovém Las Vegas, vláda chystá změnu“. Internetový prodejce Zoot chce nyní reorganizací dosáhnout očištění od dluhů, které dosahují 752 milionů korun. Plán počítá se vstupem nového investora, kterým se má stát společnost z investiční skupiny Natland. Zoot loni „nezvládl financování své expanze a dostal se do potíží. Letos v lednu požádal insolvenční soud o ochranu před věřiteli. Jeho reorganizační plán počítá s tím, že nezajištění věřitelé by měli získat deset procent ze svých pohledávek. Věřitelé z řad stávajících akcionářů a zakladatelů společnosti nedostanou nic“.

Zeď proti Rusku a Číně: Ihned.cz píše i o tom, že „Česko postaví zeď proti podezřelým investicím z Číny a Ruska. Jeden z nejtvrdších zákonů v Evropě umožní rušit i pět let staré obchody“. Chystaný krok české vlády je zatím „posledním kamenem ve zdi, kterou Západ staví do cesty především expandující Číně“. Pokud vše půjde podle plánu, zákon, který má podporu šéfů obou koaličních stran (Andreje Babiše a Jana Hamáčka), začne platit už v lednu příštího roku. Námitky některých ministerstev jsou však podle ihned.cz ostré, proti některým částem normy se staví komunisté, kteří jinak vládu podporují.

Chybí řezníci: Již nějaký čas se u nás diskutuje o nedostatku řemeslníků. Novinky.cz nyní informují, že v Česku chybí tisíce vyučených řezníků. „Řemesla skomírají, volá se už léta, a mají se tím na mysli například stavební profese. Jenže chybějí i takové profese, jako jsou vyučení řezníci. Na trhu jich schází na pět tisíc“, tvrdí šéf Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina.

Vyřeší tento problém roboti, na které se někdy spoléhá? „S jistým stupněm robotizace se můžeme setkat u velkých výrobců například v Německu nebo v Dánsku. Páteř oboru u nás i v zahraničí ale tvoří střední podniky. I u nich najdeme robotizaci, respektive mechanizaci, ale naše práce stále spočívá především v odborných činnostech, které musí vykonávat kvalifikovaní lidé,“ konstatuje Katina.