Takhle to vypadá s obchodní válkou v praxi

Americký prezident Donald Trump uvalil cla na dovoz praček. Jak poukazují The New York Times, tento krok má očekávaný dopad, protože zvedl ceny těchto výrobků. Jenže vedle toho pravděpodobně vedl i k růstu cen sušiček prádla. Toto tvrzení se opírá o novou studii zpracovanou ekonomy z University of Chicago a Fedu, podle které „na spotřebitele dolehlo 125 – 225 % tarifů uvalených na pračky“. Do pokladny ministerstva financí podle ní cla přinesla 82 milionů dolarů, zatímco spotřebitel kvůli vyšším cenám zaplatil celkem o 1,5 miliardy dolarů více.

Studie dále tvrdí, že nová cla skutečně motivovala společnosti k tomu, aby přesunuly výrobu do Spojených států tak, jak to chtěl prezident Trump. Konkrétně měl tento krok vytvořit 1 800 nových pracovních míst. Jenže studie dodává, že náklad spojený s touto tvorbou je vysoký a odpovídá 817 000 dolarů na jedno pracovní místo. Cla byla přitom zavedena poté, co si společnost Whirlpool stěžovala na levnější konkurenci ze zahraničí, nejdříve dosáhla 20 % z ceny dovážených praček, později byla zvednuta na 50 %.

Prezident Trump sám sebe označuje za milovníka cel a ta, která uvalil na pračky, měla podle jeho slov pomoci výrobnímu sektoru. Cla uvalil i na dováženou ocel, hliník, solární panely a řadu dalších výrobků z Číny. Jenže podle ekonomů nesou náklady spojené s cly zejména spotřebitelé, protože ti platí vyšší ceny. A vedle nich i firmy, které se často spokojí s nižšími maržemi kompenzujícími nová cla. Zmíněná studie navíc dodává, že u praček zastavila cla trend poklesu jejich cen a výrobci využili těchto změn i k tomu, aby začali zvyšovat ceny sušiček. Ty přitom nebyly novými cly nijak dotčeny.

Autoři studie tvrdí, že spotřebitelé jsou zvyklí kupovat pračku i sušičku najednou a jejich ceny se proto dlouhodobě pohybují v určitém poměru. Když nyní vzrostly ceny praček, jejich výrobci zvedli i ceny sušiček. U obou se tak v průměru zvýšily o 11,5 %. V neposlední řadě pak došlo k tomu, že ceny praček se nezvedly jen u dovážených značek, jako je Samsung či LG, ale i u domácích výrobců. Důvodem je podle studie to, že ti „prostě ceny zvednout mohli“.

V souvislosti s vysokým nákladem tvorby pracovních míst studie poukazuje na to, že jsou i dražší způsoby než cla. Například šrotovné, které bylo zavedeno ve snaze stimulovat ekonomiku po finanční krizi roku 2008, neslo náklad 1,4 milionu dolarů na jedno nově vytvořené pracovní místo. Většina jiných programů je ale mnohem efektivnější a Fed dává za příklad stimulační program American Recovery and Reinvestment Act, kde vytvoření jednoho pracovního místa stálo v průměru 125 000 dolarů.

Zdroj: The New York Times