Okénko trhu: ČNB neměnila sazby; německá spotřebitelská inflace 0,4 %; ekonomická důvěra v eurozóně dále klesá

Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Dva členové ze sedmi hlasovali pro zvýšení sazeb. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na úrovni 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. ČNB tak následuje příkladu světových centrálních bank jako je americký Fed či Evropská centrální banka, které zahájily vyčkávací taktiku. To připustil J. Rusnok, když upřesnil, že bankovní rada místo častých pohybů sazeb nahoru a dolu může dát přednost jejich vyhlazení.

Bankovní rada vyhodnotila inflační rizika jako zhruba vyrovnaná, což je posun k neutrální úrovni v porovnání s minulým zasedáním, kdy rizika byla vyhodnocena jako mírně proinflační. Ačkoliv inflace v prvních dvou měsících 2019 dosáhla hodnot nad hranici 2,5 %, očekávají, že se inflace na horizontu měnové politiky začne navracet k inflačnímu cíli ČNB. Zároveň podle bankovní rady došlo k posílení negativních signálů zahraničních i domácích. Mezi ty řadí zpomalující růst mezd či spotřeby domácností a zahraniční poptávky. Podle našeho názoru by ČNB měla zvýšit sazby, dokud to domácí ekonomická situace dovoluje, aby se co nejvíce přiblížila k rovnovážné úrovni. Již v průběhu tohoto roku očekáváme zpomalení inflace i tuzemské ekonomiky, čímž se prostor pro zvýšení sazeb uzavře. Naopak předpokládáme, že se bankovní rada rozhodne přistoupit ke snížení úrokové sazby již v prvním pololetí roku 2020. Celý komentář naleznete zde: https://bit.ly/2UlrFj0

Německá spotřebitelská inflace za měsíc březen si udržela meziměsíční tempo růstu 0,4 %, meziročně však zpomalila na 1,3 % oproti únorovým 1,5 %. Za zpomalením můžeme hledat především nižší ceny dovolených, oblečení či potravin. K tomu se navíc přidala zpomalující inflace sektoru služeb, která poklesla na 1,2 %.

Ekonomická důvěra v eurozóně za měsíc březen se snížila již devátý měsíc v řadě a to na hodnotu 105,5 z předchozích 106,2 bodů. K největšímu poklesu přitom došlo v Německu a Itálii, tedy v jedněch z největších ekonomik eurozóny. K propadu došlo napříč všemi kategoriemi indexu – v průmyslu, v službách, u spotřebitelů a v neposlední řadě i celkového podnikatelského sentimentu.

Autor: Eliška Jelínková, analytička
Editor: Luboš Růžička, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.