Jak se NBP vyrovná s plánovanou rozpočtovou expanzí polské vlády?

Strach z nadcházejícího zasedání ECB a relativně dobrá data z USA (ISM ve službách) zatlačily eurodolar na hranici 1,13, resp. ke spodní úrovni pásma, ve kterém se měnový pár pohybuje již řadu měsíců, resp. kvartálů. O tom zdali EUR/USD propadne pod klíčovou úroveň technické podpory nerozhodnou dnešní americká data z trhu práce (ADP), ale čtvrteční zasedání ECB.

Dnes odpoledne končí zasedání polské centrální banky (NBP) a přestože banka zcela jistě ponechá měnovou politiku beze změny, mohou být jeho výstupy zajímavé. Kromě toho, že NBP zveřejní základní výstupy z nové kvartální makroekonomické prognózy, tak se bude muset RPP vyjádřit ke dvěma zásahům vlády, které mohou viditelně ovlivnit vývoj polské ekonomiky ve střednědobém horizontu.

V první řadě jde o to, že celková míra inflace bude v tomto roce výrazně nižší než NBP odhadovala v poslední prognóze. Podstatně nižší inflačním výhled umožní guvernérovi NBP Glapinskému zopakovat názor, že oficiální úrokové sazby NBP se nebudou měnit další dva roky. Zcela opačně by teoreticky na rétoriku NBP mělo zapůsobit vládní rozhodnutí spustit před podzimními parlamentními volbami další fiskální expanzi, která může bilanci veřejných rozpočtů zhoršit až o 2 % HDP (40 mld. PLN). Nová prognóza NBP velmi pravděpodobně plánované rozpočtové stimuly nebude obsahovat, navíc a ani před podzimními volbami nečekejme, že by ji vedení NBP komentovalo v jestřábím duchu.