Globalizace 4.0 a co pro nás znamená

Když bylo po druhé světové válce potřeba zavést nové mezinárodní vztahy a stanovit směr jejich kýženého vývoje, dávalo to smysl. Dnes je potřeba udělat podobný krok, ale mnoha lidem to takový smysl nedává, protože slovo globalizace je pro ně takřka sprostým slovem. Jak z toho ven?

"Vzhledem k pomalému a nerovnoměrnému oživení během dekády po finanční krizi je podstatná část společnosti tak trochu unavená nejen z politiky a politiků, ale také z globalizace a ekonomického systému, na němž stojí. Nejistota vede k tomu, že se ke slovu jako na první pohled atraktivnější alternativa stále více dostává populismus ," tvrdí Klaus Schwab, zakladatel Světového ekonomického fóra.

Žijeme v globalizovaném světě, o tom není pochyb, ale v poslední době stále více vyvstávají otázky, zda má být vše úplně globalizované a jakým směrem by se měla globalizace ubírat. Stále více lidí vidí řešení v "opětovném převzetí kontroly z rukou globálních sil". Výzvou zůstává posílení suverenity ve světě, který je postaven na globální spolupráci. Populisté přicházejí s uzavíráním ekonomik prostřednictvím protekcionismu a nacionalismu.

Jiným řešením je vytvoření takové spolupráce mezi lidmi a politiky, kde se každý bude cítit bezpečně, když zároveň zůstane otevřený světu. Pokud by se to nepodařilo, mohlo by v pesimistickém scénáři dojít až ke kolapsu demokracie (další slovo, které je dnes pro mnohé spíše nadávkou).

Ve spojení se čtvrtou průmyslovou revolucí také vyvstávají nové problémy související s ekologií, polarizací společnosti a prohlubováním nerovnosti. Bude záležet na tom, jak se nové situaci přizpůsobí jednotlivé země a jaká bude spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. "Základem by mělo být posílení hospodářského růstu ve prospěch veřejného blaha s ohledem na environmentální udržitelnost a sociální otázky," míní Klaus Schwab.

Nejprve je potřeba určit příčiny nerovnosti. Problémem je skutečnost, že tržní prostředí a konkurence, poháněné vlastnictvím kapitálu a duševním vlastnictvím, přímo vedou k polarizované a nevyrovnané společnosti, což se možná ještě více než na globální úrovni projevuje v rámci jednotlivých zemí.

Nová doba vyžaduje nový přístup

Žijeme v novém typu ekonomiky. Je založená na inovacích a pro zachování důvěry veřejnosti jsou zapotřebí nové globální normy a konvence. Nová ekonomika již změnila nespočet průmyslových odvětví a způsobila problémy milionům zaměstnaných lidí. Výroba se dematerializuje a roste poptávka po znalostech při tvorbě nových hodnot, dochází ke zvyšování hospodářské soutěže v rámci domácích trhů (produktů, kapitálu i práce), ale i mezi jednotlivými zeměmi, které přijaly různé obchodní a investiční strategie. A také se zvyšuje nedůvěra v technologické firmy, které mají k dispozici data o lidech.

"Bezprecedentní tempo technologických změn znamená, že sektory zdravotnictví, dopravy, komunikace, výroby, distribuce a výroby energie (abychom jmenovali jen některé) budou transformovány," říká Schwab. S tím souvisí potřeba nejen nového rámce mezinárodní spolupráce, ale i nového modelu vzdělávání. Pokrok v oblasti robotiky a umělé inteligence povede v souvislosti se stárnutím populace od výroby a spotřeby ke sdílení a péči.

Podle Schwaba je problém i v tom, že nejsme na další vlnu globalizace (4.0) připraveni, naše myšlení je zastaralé. Potřebovali bychom celou infrastrukturu vybudovat od základů, a využít tak nové příležitosti, které to přináší. Nová ekonomika nemůže stavět na současném principu alternativ (volný trh vs. protekcionismus, technologie vs. pracovní místa, přistěhovalectví vs. ochrana občanů, případně růst vs. rovnost), ale na souběžném sledování zájmů všech skupin.

Zní to trochu jako utopie z filmu, ale musíme doufat, že těch, kteří v globalizaci 4.0 a nové ekonomice vidí potenciál, mají vůli něco změnit a vytvoří komunitu společného zájmu a sdíleného účelu, je většina. Změny, které je potřeba udělat, se podle Schwaba týkají všech zemí, a vyžadují tak globální odezvu a společný přístup.

"Konkrétně bude tento úkol vyžadovat ze strany mezinárodního společenství dvě věci - širší angažovanost a větší představivost. Zásadní bude zapojení všech zainteresovaných stran do udržitelného dialogu, stejně jako bude důležitá fantazie při systematickém uvažování a myšlení nad rámec vlastních krátkodobých institucionálních a národních zájmů," uzavírá Schwab.

Další článek: Co nám (opravdu) hrozí v roce 2019?