Záchrana italských bank: Jizvy krize jen tak nezmizí

„Vředy, které měly prasknout, praskly,“ pronesl o italských bankách Mario Deaglio, ekonom na University of Turin. Poslední vřed, který vyvstal na povrch, je Banca Carige, kterou od 2. ledna dočasně spravuje Evropská centrální banka (ECB). Jde o první případ, kdy regulátor eurozóny využil této pravomoci. K opatření došlo po prosincovém jednání akcionářů, které neschválilo první tranši na zvýšení kapitálu o 400 milionů eur.

ECB jmenovala tři správce, včetně bývalého ředitele a předsedy Carige, a dala jim tři měsíce na to, aby snížili množství špatných úvěrů v hodnotě 3 miliard eur a připravili fúzi. Italská vláda vydala dekret, který poskytuje záruku na dluhopisy této banky ve výši 3 miliard eur a, pokud o to zažádá, podpoří preventivní rekapitalizaci. Banka Carige se 18. ledna vyjádřila, že vydá státem kryté dluhopisy v objemu 2 miliard euro a později možná i za další miliardu euro. Ale tvrdí, že najde tržní řešení. Správci v příštím měsíci představí další podnikatelský plán.

Banca Carige je 10. největší italskou bankou a v poslední době to měla těžké. V roce 2017 se odhalil účetní skandál a za poslední tři roky vystřídala tři šéfy. Její poslední problém se datuje k minulému podzimu, kdy ECB odhalila ztráty za 200 milionů eur. Požadovala, aby Carige do konce roku posílila svůj kapitál nebo dohodla fúzi. Snahy vydat dluhopisy na trhu selhaly a v listopadu jí italský fond na garanci mezibankovních depozit, na dobrovolné bázi, pomohl částkou 320 milionů eur. Plánované navýšení kapitálu v prosinci zahrnovalo i konverzi těchto dluhopisů do akcií.

Záchranná legislativa silně připomíná tu, kterou schválila předchozí vláda v roce 2017, aby zachránila další problémovou banku Monte dei Paschi di Siena, čtvrtou největší italskou banku. Ale obě situace se navzájem výrazně liší. Monte dei Paschi vyžadovala kapitálovou injekci ve výši 8 miliard euro, Carige chybí 400 milionů euro, z nichž 320 milionů euro již má.

To je vítaná známka stabilizace, vyjádřil se Nicolas Véron z bruselského think-tanku Bruegel. „Před třemi lety byla Itálie učebnicovým příkladem zombie bankovního sektoru.“ Celkové špatné úvěry, včetně těch nesplacených včas a klasifikovaných jako pravděpodobně nesplatitelné, se snížily z vrcholu 341 miliard eur v roce 2015 na 211 miliard eur loni v září. Prodeje nesplácených úvěrů loni čítaly 66 miliard eur. Banca IFIS, která si staví portfolio ze špatných půjček, očekává v roce 2019 prodeje ve výši 50 miliard euro. Zpráva poradenské firmy PWC tvrdí, že letos by se mohl rozjet trh s pravděpodobně nesplatitelnými půjčkami a sekundární trh nesplácených půjček by mohl růst.

Sama Monte dei Paschi di Siena vydala 23. ledna dluhopisy garantované rezidenčními hypotékami za 1 miliardu euro. Poptávka přesáhla 2 miliardy euro. Loni se zbavila špatných půjček v hodnotě 24,1 miliard euro, ale tržní volatilita s jejím obratem zamávala více, než doufala. Letos bude muset předstoupit před ECB s plánem na svou reprivatizaci. Očekává se, že se do roku 2021 prodá.

Italské banky jsou stále křehké. Množství špatných úvěrů zůstává vysoké, profitabilita nízká a banky jsou nadále vysoce vystaveny státnímu dluhu, a i národní politika je teď bouřlivější. Čeká nás více problémů, řekl Giovanni Razzoli z banky Equita. Itálii hrozí recese, což znamená, že apetit pro fúze bude pravděpodobně malý. Dlouhodobé operace refinancování, na které se ECB zaměřila a které nabídly bankám eurozóny levné úvěry, už se chýlí ke konci. A teď ECB chce, aby se banky zbavily všech špatných úvěrů do roku 2025, tedy dříve, než se čekalo. Jizvy bankovní krize jen tak nezmizí.

Zdroj: The Economist