Ranní glosa: Historická prohra Theresy Mayové, na co budou trhy citlivé?

Ne, které zaznělo v britském parlamentu při hlasování o brexitu bylo hodně silné. Theresa Mayová prohrála poměrem 432 ku 202 s tím, že proti bylo i 118 poslanců vlastní strany. Libra přitom relativně dobře držela pozice a během včerejška nakonec ztráty smazala. Jde v prvé řadě pravděpodobně o pozitivní reakci na pokračování vládní koalice Theresy Mayové - dnes večer bude sice čelit hlasování o důvěře, ale zdá se, že bude mít dostatečnou podporu. To je dobrá zpráva, protože nové volby by dohodu o brexitu v termínu prakticky vylučovaly.

I tak je času relativně málo a je jasné, že poslanci sice dobře vědí, co nechtějí, shoda na tom, co chtějí, je ovšem v nedohlednu. Theresa Mayová (pokud ustojí dnešní hlasování o důvěře) by měla do pondělka předložit plán B a zde se pozice uvnitř britského parlamentu zásadně rozcházejí. Část odpůrců Mayové v konzervativní straně vidí ve výrazné porážce rostoucí šance na tvrdý brexit bez dohody. Toho se ale většina poslanců včetně Mayové bojí a odmítá ho. Část opozice a vládních poslanců proto nevylučuje v případě neschopnosti najít konsensus debatu o novém referendu eventuálně o úplném zastavení brexitu - to by se libře bezesporu líbilo. Libra ovšem pravděpodobně také těží z mírnějšího postoje čelních představitelů Evropské unie. EU sice zrychluje přípravy na chaotický brexit, ale současně připouští možnost odložit pevný termín odchodu (29. březen). Jean-Claude Juncker nebo Emmanuel Macron hovoří o možnosti posunutí termínu, ale to pouze v případě, že se bude v Británii jasně rýsovat konsensus. Druhým dechem ovšem dodávají, že v zamítnuté rozvodové smlouvě již žádné nové (zásadní ústupky) dělat nelze…

Pokud by se měl reálně dostat do hry scénář tvrdého brexitu, ve střední Evropě by vůči narušení zahraničního obchodu bylo nejvíce zranitelné Slovensko, pak zhruba podobně Česko, Polsko a Maďarsko a nejméně Rumunsko a Bulharsko. Modelový pokles britské poptávky po zboží a službách z kontinentální Evropy o 20 % by se v Česku podle našich odhadů odrazil v poklesu přidané hodnoty o více než 0,3 p.b. (bez sekundárního dopadu na investice). K nejvíce postiženým odvětvím by v takovém případě patřila elektronika a automobilový průmysl.