Budoucnost totalitní Číně patřit nebude, liberálové nezoufejte

Ekonom Martin Wolf na stránkách Financial Times varuje před prostou extrapolací nedávného ekonomického růstu čínské ekonomiky do budoucnosti. Tato země má sice za sebou několik obdivuhodných desetiletí ekonomického rozvoje, ale podle Wolfa se nedá očekávat, že „autokratická Čína se v následujících desetiletích stane dominantní velmocí“. „V osmdesátých letech se obecně předpokládalo, že Japonsko se stane světovou jedničkou, ale šlo o hrubou chybu,“ připomíná Wolf. A stejně tak se ukázaly chybné optimistické předpovědi týkající se dalšího rozvoje Sovětského svazu, u něhož se „nadhodnocovaly přínosy centralizovaného hospodaření a podceňoval se vliv konkurence v ekonomice i v politice“.

Dnes mezi sebou na ekonomickém poli soupeří zejména Čína a Spojené státy a očekává se, že v roce 2040 bude první ekonomika mnohem větší. Například společnost Capital Economics ale tvrdí, že období prudkého rozvoje čínské ekonomiky už bude brzy u konce. Proti podobnému pohledu sice hovoří historie a také stále velká mezera mezi čínskou produktivitou a produktivitou běžnou ve vyspělých zemích. Nicméně Capital Economics poukazuje na to, že politika velmi vysokých investic a akumulace obrovských dluhů zvyšuje zranitelnost země podobně, jako k tomu došlo v Japonsku.

Čínské investice dosahují asi 44 % HDP a jsou „neudržitelně vysoké“. Zásoba kapitálu v zemi se s ohledem na příjmy na hlavu nalézá již mnohem výše než v Japonsku. Do měst se stěhuje méně lidí, tudíž zpomaluje i výstavba nových domů. Návratnost investic podle Wolfa kolabuje a „růst tažený investicemi musí již brzy skončit“. K tomu se snižuje populace v produktivním věku a prudce se zvyšují dluhy. Vývoj poptávky bude záviset na to, zda se vytvoří „masivní spotřebitelský trh“, nabídková strana ekonomiky bude záviset na vývoji celkové produktivity faktorů.

V roce 2017 ale tvořila spotřeba soukromého sektoru jen 39 % HDP, a pokud by se to mělo změnit, musely by prudce klesnout úspory a naopak růst příjmy. Největším problémem je ale podle ekonoma vývoj produktivity, kterou brzdí posun k autokratičtějšímu systému. Ten vede mimo jiné ke špatné alokaci zdrojů a brzdí inovace a technologický pokrok. Pro Čínu tak bude mnohem obtížnější udržovat vysoký růst tak, jak se to v minulosti podařilo některým jiným asijským ekonomikám.

Capital Economics také tvrdí, že oživení produktivity tažené robotikou a umělou inteligencí by mohlo pomoci k opětovnému zvednutí tempa růstu vyspělých ekonomik. A optimista by mohl dokonce tvrdit, že lidé budou nakonec tak znechuceni politikou Donalda Trumpa, že dojde i k pozitivním změnám v politické oblasti. Evropa je ovšem podle Wolfa „odsouzena k pomalému relativnímu úpadku“, avšak pozitivně ekonom naopak vnímá Indii. A na závěr povzbuzuje, že liberálové ze Západu by neměli propadat zoufalství. Svět sice nebude tak jednobarevný, jak se dříve domnívali, ale „triumf despotismu není ani zdaleka jistou věcí“. Nicméně demokracie se také musí poučit ze svých chyb.

Zdroj: Financial Times