Demonstranti ve Francii uspěli. Minimální mzda 40 tisíc i prémie

Francouzský prezident Emanuel Macron podlehl nátlaku hnutí takzvaných žlutých vest a přislíbil Francouzům řadu ekonomických i sociálních opatření. Zatímco někteří jeho úsilí uznali, jiní na jeho včerejší televizní projev reagovali s nedůvěrou. Na dnešek svolali demonstrace studenti středních škol.

S velikým napětím sledovali Francouzi včerejší televizní projev prezidenta Emmanuela Macrona. Šéf Elysejského paláce se poprvé vyjádřil k demonstracím žlutých vest, které už čtyři týdny zmítají zemí. Řada protestujících mu ale stále nevěří.

"Myslím si, že se začíná bát a cítí, že začíná jít do tuhého. Lidé mu už nevěří. Musí odejít!" myslí si demonstrant Dominique. "Pěkný proslov, ale vůbec mu nevěřím. Chceme důkazy! Každopádně zůstaneme tady tak dlouho, než nám předloží jasné důkazy," vzkázala další protestující Michele.

Macron vyšel demonstrantům vstříc - nejen, že připustil svou vinu a zlobu Francouzů označil za oprávněnou, ale avizoval i řadu opatření v sociální a hospodářské oblasti. Oznámil například zvýšení minimální mzdy v přepočtu o dva a půl tisíce korun. Minimální mzda je přitom ve Francii téměř 40 tisíc korun a je pátou nejvyšší v celé Evropské unii. Macron navíc slíbil, že zaměstnavatelé vyplatí zaměstnancům do konce roku prémie. Došlo i na daňové úlevy.

"Požádám vládu a parlament, aby udělala, co je nezbytné, aby lidé mohli ze své práce od počátku příštího roku lépe žít," řekl Macron v projevu.

Opoziční politici ale i přesto vyzývají k občanské revoluci. Ze zloby sta tisíců demonstrantů chce vytěžit i francouzský krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon vyzývající ke spravedlivé redistribuci majetku. Macrona kritizuje i šéfka krajní pravice Marine Le Pennová.

Podle posledních průzkumů více než polovina dotázaných Francouzů věří, že žluté vesty dosáhly svého cíle, a protesty proto skončí. Macronova popularita přesto rychle klesá. Podporuje ho už pouze osmnáct procent Francouzů.