Váš podpis na účetní závěrce může být pro vás fatální

Účetní závěrka. Téma, o kterém se často nemluví, přesto je pro většinu firem, významným milníkem v jejich „ekonomickém životě“. Účetní období, které mapuje účetní závěrka, trvá většinou jeden rok a její uzavřené výsledky se prezentují na valné hromadě a následně se zveřejňují prostřednictvím obchodního rejstříku. Do účetní závěrky tak může nahlédnout prakticky kdokoliv. Valná hromada také rozhoduje o vyplacení podílů na zisku na návrh statutárního orgánu. Je důležité vědět, že za správnost účetní závěrky odpovídá statutární orgán, kterým jsou nejčastěji jednatelé (s.r.o.) a představenstvo (a.s).

Důvod, proč se vlastně účetní závěrka dělá, je prostý. Jejím cílem je poskytnout přehled nejen o výsledcích dosažených za určité období, ale i o stavu majetku a závazků k datu, ke kterému byla sestavena. Informace, které obsahuje, jsou často použity také pro „praktičtější“ účely, jako jsou například podklady pro rozdělení zisku, při fúzích nebo dělení podniků. Zároveň je také přílohou daňového přiznání, zdrojem informací při čerpání o úvěru nebo emisi cenných papírů. Účetní závěrka není jen roční, ale může nabývat podoby také tzv. „mezitímní“ nebo „mimořádné“, které se sestavují v jiný okamžik, než je konec ročního účetního období, např. při rozhodování o vyplacení zálohy na dividendy v průběhu roku.

 Jak a kdy rozdělit zisk?

Výši částky k rozdělení podílu na zisku mezi vlastníky společnosti stanoví zákon o obchodních korporacích a upravuje i zákon o účetnictví. Splatnost částky je tři měsíce ode dne přijetí rozhodnutí nejvyššího orgánu korporace. Může se tak stát, že teoreticky uplyne i devět měsíců od data účetní závěrky, než je částka ze zisku vyplacena. Problém nastává tehdy, když za uplynulých devět měsíců došlo k zásadním změnám ve společnosti a aktuální situace je zcela jiná – společnost je ve ztrátě apod. Zákon naštěstí pamatuje i na takovou situaci a dává jednateli (statutárnímu orgánu) povinnost před samotnou platbou provést tzv. test insolvence. V případě špatného výsledku je jednateli přímo zakázáno zisk vyplatit, pokud by to znamenalo riziko krachu společnosti. Česká historie posledních 25 let má bohaté zkušenosti, kdy se v soudní síni sešli vlastníci a vedení společnosti, které je svými “chybnými” kroky připravilo o investice. Zákaz vyplatit zisk nastává také v případě, že je jeho rozdělení v rozporu se zákonem. Jednatel jako statutární orgán tak nemusí, v některých případech dokonce nesmí, s vyplacením podílu na zisku souhlasit.

“Účetnictví není samoúčelné a ani v malých obchodních korporacích podpis na účetní závěrce není pouze formalitou. Naopak je třeba nejen se sestavenou účetní závěrkou pracovat jako s živými daty, ale také budovat seriózní partnerský vztah vlastníků s vedením. Pasivita vlastníků může totiž minimálně zavřít dveře k řešení vlastnických vztahů v budoucnosti,” dodává Magdalena Králová, předsedkyně dozorčí komise Komory certifikovaných účetních.

Před podpisem si účetní závěrku pořádně zkontrolujte

Na závěr je tak nutné podotknout, že v neposlední řadě ručí každý jednatel za veškeré kroky, které z účetní závěrky vyplývají. V případě soudního stíhání musí totiž dokázat, že všechny úkony související s finanční stabilitou společnosti udělal s dobrým úmyslem. Jeho vina se v trestním stíhání totiž předpokládá a jeho postavení jako statutárního orgánu je tak značně ztížené. Také v případě náhrady škody (nezákonně vyplaceného zisku) to není příjemce, ale jednatel, kdo je povinný vyplacený podíl na zisku vrátit. Účetní závěrka tak není pouhá účetní administrativa, ale soubor významných informací, které by žádný jednatel společnosti neměl přehlédnout.