Mění digitalizace finanční poradenství?

A pokud ano, tak jak? Můžou tzv. finanční supermarkety v budoucnu nahradit osobní přístup poradců? "Tolik zmiňovaná digitalizace v mnoha případech stále slouží spíš jako pozlátko, než realita," míní Jiří Paták, majitel ChytryHonza.cz.  

Poradce vs. klient. Tak zněl podtitul podzimní konference FINfest 2018. K odborné debatě přijaly pozvání špičky českého finančního trhu. Za ChytryHonza.cz se kromě Jiřího Patáka zúčastnil i hypoteční expert Daniel Horňák. 

ChytryHonza.cz jako srovnávač finančních produktů, který zároveň podporuje rozsáhlou síť prověřených finančních poradců, je dlouholetým partnerem této konference. Má totiž cennou zkušenost nejen s poradci, ale i s koncovými zákazníky. Zná jejich zájmy, co na finančním trhu hodnotí kladně, co negativně, co jim vyhovuje a o jaké produkty a v jaké formě mají zájem.

Hlavním tématem byla bezesporu digitalizace a jak moderní technologie mění práci poradců i jejich vztahy s klienty. “Bohužel, ještě dnes jsme svědky toho, že digitalizace ve světě financí pro mnohé znamená, že šanon z 90. let vezmou a nahrají na web. Reálný pokrok, maximální využití technologií, kreativa - tedy skutečné atributy digitalizace - chybí,” hodnotil všeobecně populární trend Jiří Paták.

Podle něj budou v budoucnu rozdíly mezi finančními produkty, technologiemi a aplikacemi jen minimální. Téměř kosmetické. Významnou roli tak sehrají (zdánlivé) drobnosti - spolehlivost služeb, bonusy a přidaná hodnota poradců. Vše ostatní lidem pohodlně zajistí digitalizace a budoucí finanční supermarkety. “Jen nálepkou “digitalizace” ale ze starého nové neuděláte,” dodal Paták.

Velkým tématem byly i poslední regulace. Ze strany státu (GDPR) či České národní banky (ČNB). ChytryHonza.cz je ale vnímá vesměs pozitivně. “Když je klient spokojený, bude spokojený i poradce. A regulace cílí primárně na klienta, proto s regulacemi v rozporu nejsme. Reagují na jeho potřeby, posilují jeho ochranu. Tím nutí trh, aby k němu přistupoval s respektem, fér a transparentně. S tím nelze nesouhlasit.”

Některé regulace podle něj dokonce měly přijít daleko dřív. Problémem podle něj je, že ČNB k regulacím někde přistoupila poměrně náhle a nedala trhu vydechnout. “Trh se s jedním omezením ještě nestihl sžít a již začalo platit nové. Naopak v době 100% hypoték byl paradoxně klid. Tehdy měla ČNB, dle mého, zakročit,” uzavírá Horák s tím, že nejproblematičtější regulací při žádosti o hypotéku je bezesporu tzv. DSTI (Debt Service To Income) neboli poměr mezi měsíční splátkou všech závazků (všechny úvěry, včetně dané hypotéky) a čistým měsíčním příjmem. Tento parametr by podle ČNB neměl přesáhnout hranici 40 %.