Zasedání bankovní rady ČNB (1.11.2018) – optimismus centrálním bankéřům rozhodně nechybí

Zasedání bankovní rady ČNB – optimismus centrálním bankéřům rozhodně nechybí

Dnešní zasedání bankovní rady České národní banky (dále jen ČNB) do určité míry překvapilo. ČNB totiž na základě nové makroekonomické prognózy zůstává směrem k budoucímu ekonomickému vývoji poměrně dost optimistická, což se odrazilo i do mírného posílení koruny těsně po skončení tiskové konference.

Bankovní rada ČNB dnes v souladu s předpoklady již počtvrté v řadě zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu a hlavní úroková sazba, dvoutýdenní REPO, tak bude nově činit již 1,75 %. Žádná jiná centrální banka v Evropě nepostupuje tak rychle v normalizaci měnové politiky jako ČNB. Rozhodnutí bankovní rady nebylo jednomyslné, když jeden člen hlasoval proti zvýšení sazeb (s velkou pravděpodobností se jednalo o O. Dědka) a jeden člen o zvýšení sazeb rovnou o 50 bazických bodů (s velkou pravděpodobností se jednalo o M. Hampla). Pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů hlasovalo pět členů bankovní rady.

Klíčovou složkou dnešního zasedání byla nová makroekonomická prognóza, která podle mě zůstává až překvapivě optimistická. Pro letošní rok ČNB sice nově počítá s o něco nižším růstem české ekonomiky oproti srpnové prognóze, ale snížení odhadu na 3,1 % z předchozích 3,2 % je víceméně jen kosmetické. To samé platí i v případě prognózy HDP na rok 2019 s růstem 3,3 % oproti přechozímu odhadu 3,4 %.

Z pohledu vývoje spotřebitelských cen by se měla inflace až do roku 2020 držet nad inflačním clem ČNB, tj. nad 2 %. Na začátku příštího roku navíc nelze v některých měsících vyloučit ani meziroční růst inflace začínající trojkou. Podle ČNB došlo v poslední době k mírnému zvýšení proinflačních tlaků, a to s ohledem na dovozní ceny skrz slabší kurz koruny. Domácí pracovní trh navíc prostřednictvím silného růstu mezd rovněž přisívá k růstu inflačních tlaků.

Nová prognóza drží i neměnný pohled na posilování koruny. V nové prognóze jsou sice zohledněny aktuálně slabší hodnoty kurzu koruny vůči euru, když průměrný prognózovaný kurz pro 4. čtvrtletí činí 25,70 Kč/EUR, avšak od příštího roku ČNB počítá s poměrně rychlým posílením koruny pod hladinu 25 Kč/EUR a to již během 2. čtvrtletí (průměr 24,70 Kč/EUR). ČNB zjevně považuje aktuální setrvávání koruny slabších úrovních za dočasné. Pravdou je, že makroekonomické fundamenty hrají jednoznačně ve prospěch české měny, ať již se jedná o pozitivní úrokový diferenciál ve vztahu k euru, přebytkové vnější bilance či rychlejší růst české ekonomiky ve srovnání s eurozónou.

Poměrně zajímavé je podle mě i vyjádření guvernéra J. Rusnoka s ohledem na zvýšení sazeb na prosincovém zasedání. K tomu se sice J. Rusnok vyjádřil spíše rezervovaně, každopádně ho úplně nevyloučil. Pokud vezmu v potaz listopadovou obměnu v bankovní radě, tak prosincové zvýšení sazeb rozhodně nelze vyloučit.

V souhrnu lze novou makroekonomickou prognózu podle mě vnímat jako optimistickou, když bankovní rada zůstává pozitivně naladěna ve prospěch pokračujícího silného růstu domácí ekonomiky.

Na závěr nezbývá než dodat, že toto zasedání ČNB hovoří spíše ve prospěch posílení koruny ze současných slabších hodnot. Vzhledem k tomu, že koruna je v posledních měsících výrazněji ovlivňována vnějšími faktory, tak to, zda koruna během listopadu posílí bude více záležet na podmínkách na globálních finančních trzích než na domácích činitelích.