Nová finta dodavatelů energií: Nenápadně vás připraví o tisíce.

Před nekalou fintou dodavatelů energií varuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Bez legitimního důvodu někteří z nich navyšují zálohové platby. Pokud pak zkrachují, lidé jen zřídkakdy dostanou své peníze zpět. Podobných případů ERÚ eviduje několik tisíc a stále jich přibývá.

Zálohy, které každý měsíc platíme za energie, by měly odrážet naši reálnou spotřebu. To samé platí i o případných změnách jejich výše. Energetický zákon jasně říká, že dodavatel energií může stanovit výši záloh maximálně v takovém rozsahu, jaká je předpokládaná spotřeba pro další období.

Důvodem ke zvýšení záloh může být například nárůst spotřeby v daném odběrném místě, kvůli kterému stoupne i odhadovaná spotřeba pro další období. Stejně tak do záloh může promluvit zvýšení cen, jestliže k němu dodavatel přistoupil.

"Pokud pro to neexistují objektivní důvody, dodavatel by zálohy samovolně navyšovat neměl. Spotřebitel by se v takových případech měl dodavateli hned ozvat a návrh nových záloh rozporovat. V případě, že se nedohodnou, může lidem pomoci ERÚ, ať už v rámci vyjednávání nebo mimosoudního řešení sporů," říká Miroslav Rottner, ředitel Odboru právní ochrany spotřebitele ERÚ.

Někdy jde o pouhý omyl, který dodavatel rychle napraví. Vyšší zálohy ale mohou účelově účtovat společnosti, které se ocitly ve finanční tísni a snaží se tím alespoň na krátký čas svou situaci vylepšit. "Pokud taková společnost později ukončí svou činnost a skončí v insolvenci, musí lidé o vrácení přeplatků žádat prostřednictvím přihlášení pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Úspěšnost jejich vymáhání však bývá nízká," varuje ERÚ.

Upozorňuje ale také na opačné problémy, se kterými se setkává, a to podezřele nízkými zálohami. I když se to zpočátku může zdát lákavé, nakonec na to doplatí odběratel elektřiny či plynu. "Někde jsou spotřebitelům nabízeny zálohy nesmyslně nízké, jinde jim dodavatel slibuje, že u něj budou platit jen deset měsíčních záloh místo dvanácti. Zádrhel ale přijde s ročním vyúčtováním, kde se nedostatečná výše záloh projeví konečným nedoplatkem. Při stejné spotřebě a podobné ceně jsou nižší zálohy jen prodejní lákadlo, které může být za určitých podmínek posouzeno dokonce jako nekalá obchodní praktika," vysvětluje Rottner.