Platy top managementu jsou příliš vysoké

Tak to alespoň naznačují výsledky mezinárodní studie, které v minulých dnech zveřejnila společnost GfK. Výzkum byl proveden společností GfK Ad Hoc Research Worldwide ve spolupráci s The Wall Street Journal Europe, a to ve 14 evropských zemí a zabýval se odměňováním nejvyšších představitelů společností – top managementu. Dotazování se uskutečnilo na přelomu března a dubna t.r. Z výsledků uvedeného mezinárodního výzkumu vyplývá, že vrcholový management v Evropě je přeplacený, tento názor zastává 70 % dotázaných z celkového počtu 13 tis. osob. Nyní Vám přinášíme podrobnější výsledky průzkumu zaměřené pouze na Českou republiku. Průzkum probíhal na plně reprezentativním vzorku 1000 osob ve věku 15 – 79 let náhodně vybraných z celé České republiky.

Co si myslí o platech lidí na nejvyšších podnikových postech občané ČR?
Téměř polovina populace ČR (46 %) se domnívá že platy vrcholových manažerů jsou u nás příliš vysoké. Za spíše vysoké je považuje více než pětina respondentů (28 %). Příliš vysoké platy mají top manažeři zejména podle názoru starších lidí (nad 60 let), středoškoláků a lidí s nízkými příjmy. Více než polovina dotázaných (51 %) se dokonce domnívá, že by měla být zákonem ustanovena povinnost zveřejňovat všechny podrobnosti o celkových příjmech a odměnách vrcholových manažerů. Odmítavé stanovisko zaujala k této myšlence necelá třetina populace (31 %) a 18 % bylo nerozhodných. Se zveřejňováním výše příjmů top managementu souhlasili častěji muži než ženy, dotázaní nad 60 let, důchodci a zástupci dělnických profesí, lidé s nižšími příjmy. Zhruba polovina Čechů (49 %) se domnívá, že by měla vláda regulovat nebo ohraničit platy nejvyšších členů vedení společností. Opačného názoru je třetina dotázaných (34 %).

Pro kontrolu platů a stanovení hranice jejich výše se vyslovily spíše ženy než muži, 60% lidí v důchodovém věku (nad 60 let).

Více než čtyři pětiny obyvatel ČR (82 %) se domnívají, že většina top manažerů upřednostňuje pouze vlastní zájmy, necelé dvě pětiny dotázaných (38 %) jsou názoru, že vedoucí pracovníci věnují příliš mnoho pozornosti zájmům zákazníků. Pětina respondentů (21 %) obviňuje top management z toho, že se stará především o zájmy akcionářů. O tom, že členové nejvyššího podnikového vedení preferují zájmy zaměstnanců, je přesvědčeno pouze 18 % a stejné procento dotázaných věří v poctivost našich top manažerů.

V případě, že firma profituje, dobře prosperuje a ceny akcií rostou, by 9 respondentů z deseti uvítalo, kdyby s růstem cen akcií rostly zároveň platy všech zaměstnanců (a to jak řadových zaměstnanců, tak i členů vedení). S tímto stanoviskem vyjádřilo souhlas přibližně stejné procento mužů a žen, zástupci všech věkových kategorií.

Za jakých okolností by lidé akceptovali propouštění zaměstnanců? Přibližně třetina dotázaných 35 % považuje snižování počtu pracovníků za přijatelné pouze v případě, pokud je společnost v nebezpečí bankrotu, 28 % dotázaných by tento krok akceptovalo za podmínky, že by manažeři dospěli k názoru, že je to skutečně nezbytné. V případě, že by propouštění zaměstnanců odsouhlasila podniková rada nebo odborový svaz, by takové rozhodnutí respektovalo 22 % dotázaných, 4% by nic nenamítala pouze se souhlasem vlády. Pro více než desetinu respondentů (11 %) je propouštění zaměstnanců zcela nepřijatelné.

Jaké jsou podle Vás platy vrcholového managementu v České republice?