Turci se snaží obnovit důvěru finančních trhů sérií opatření

Turecké ministerstvo financí představilo další sadu opatření ve snaze obnovit důvěru finančních trhů. Vládní výdaje by měly být sníženy o 10 mld. dolarů v rámci programu úspor, které by zpomalily překotný růst ekonomiky. Oznámení tureckého ministra financí B. Albayrak, který byl do své funkce jmenován před dvěma měsíci svým tchánem prezidentem R. Erdoganem, přichází týden po překvapivém zvýšení úrokových sazeb centrální bankou s cílem zastavit měnovou krizi. Podle prognóz tureckého ministerstva financí by v tomto roce měla tamní ekonomika vzrůst o 3,8 % a v roce následujícím o 2,3 %. Předchozí odhad přitom byl pro oba roky 5,5 %. Tým RBI však takto optimistický scénář nesdílí. Pro tento rok očekáváme zpomalení ekonomiky na 1,5 % a v roce příštím by měla naopak poklesnout o 1 %. V minulém roce přitom celá ekonomika vzrostla o 7,4 %.

Trhy přijaly ohlášená opatření pozitivně a vítají známky snahy turecké vlády situaci řešit. Turecká lira od začátku roku oslabila vůči dolaru o 40 % a inflace v srpnu vyskočila na 17,9 %. Nicméně důvěra trhů je stále negativní a až následující čtvrtletí ukážou, jak moc vážně vláda myslí ohlášená opatření. Otevřenou otázkou je stále situace tureckých bank, které jsou zatížený velkými objemy úvěrů denominovaných v dolarech nebo eurech. Ty se brzo po prudkém oslabení liry dostaly do problémů se splatností. Zároveň je tu stále velké propojení Turecka s některými evropskými bankami, které by se díky své expozici mohly dostat do problémů.

PMI ve výrobě v Německu v září překvapivě pokleslo o 2,2 na 53,7 b., zatímco trh očekával stagnaci na srpnových hodnotách. Index je tak nejnižší od konce roku 2016. Obdobný průběh zaznamenal index i v eurozóně. Na druhou stranu PMI v sektoru služeb vzrostlo a kompozitní index tak stagnuje. Sentiment výrobců negativně postihuje další vývoj obchodních válek mezi USA a Čínou. Rostou obavy z dalšího poklesu zahraniční poptávky a to zejména po nových automobilech, které jsou klíčovým vývozním artiklem nejen Německa. Celkový zpracovatelský průmysl v eurozóně zpomalil na nejnižší úrovně za poslední dva roky a zároveň nové zahraniční objednávky poprvé od roku 2013 poklesly.

Autor: František Táborský, analytik
Editor: Jakub Červenka, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.