Perly týdne: Příliš optimismu na Applu, nejdelší býk historie a český brexit efekt

Ve světě…

Nejdelší býčí trh historie: Investiční společnost Bespoke se věnuje úvahám o délce současného býčího trhu. V následujícím grafu porovnává délku jeho trvání s předchozími býčími trhy, zobrazena je i délka trhů medvědích. I když je tedy pokrizový vývoj na trhu obdivuhodný, na překonání nejdelšího býčího běhu to zatím nestačí. Z grafu je také zřejmé, že medvědí trhy bývají po válce mnohem kratší, než období růstu. Bespoke konkrétně uvádí, že průměrný medvědí trh trvá 362 dní a průměrný pokles během něj dosahuje 31 %. Průměrný býčí trh trvá 1 651 dní a akcie posilují o 152 %:

Smrtelné pohádky o pohádkách: Britský The Independent se stejně jako řada dalších médií věnuje tragédii v Janově. List v této souvislosti tvrdí, že populární italské Hnutí pěti hvězd se před lety v rámci diskuse o novém obchvatu města vyjádřilo v tom smyslu, že varování před kolapsem Morandiho mostu jsou jen „pohádka“. Část tohoto mostu se ovšem skutečně zřítila za hustého deště v úterý v poledne. The Independent uvádí, že Hnutí pěti hvězd v uplynulých letech získávalo na popularitě i díky svému negativnímu postoji k infrastrukturním projektům, které považovalo za plýtvání penězi. Nyní ovšem požaduje tresty pro ty, kteří mají být za zřícení mostu a smrt řady lidí zodpovědní.

Pravice všech zemí, spoj se: Politico informuje o tom, že bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon chce v Bruselu založit organizaci, která by měla „koordinovat pravicové strany na kontinentu“ a radit jim. Podobný nápad je ale podle některých pravicových politiků naivní. Například Alexander Gauland, který stojí v čele německé Alternative for Germany, se domnívá, že žádná velká možnost pro spolupráci pravicových stran v Evropě není, protože „nejsme v Americe“. Pravicový francouzský polititik Jérôme Riviere uvažuje podobně a podle něj nemá Bannon na evropské pravicové scéně žádné místo.

Brexit efekt: MMF přichází s novými odhady dopadu tvrdého brexitu na hrubý domácí produkt evropských zemí. V úvahu je brán dopad „brexitu bez dohody“ (kdy by se vzájemný obchod po odchodu Británie z EU řídil pravidly Světové obchodní organizace) na ekonomickou aktivitu. Výsledný žebříček shrnuje následující graf:

MMF tedy odhaduje, že produkt celé EU by byl v případě návratu k pravidlům WTO v delším období o 0,5 % nižší. Nejvíce by bylo zasaženo Irsko. Jeho produkt by ve srovnání se scénářem, kdy by k brexitu vůbec nedošlo, o 4 % níže. Za ním se nachází Nizozemí, Dánsko, Belgie a Česká republika. Naše hospodářství by podle MMF odneslo tvrdý brexit necelým jedním procentem HDP. Nejméně postižené by naopak měly být země jako Finsko, Itálie, Španělsko a Francie. Tyto odhady ovšem neberou v úvahu vliv faktorů jako je zvýšená nejistota ohledně další budoucnosti Unie.

Příliš optimismu na Applu: CNBC cituje správce hedge fondu AlphaOne Capital Partners Dana Nilese, který tvrdí, že kolem akcií Applu je příliš mnoho optimismu a to zejména ve vztahu k jejímu podnikání v Číně. Lidé podle něj zapomínají, že Apple v této zemi generuje 18 % tržeb a Čína je „tahounem jeho byznysu“. Pokud tedy vezmeme v úvahu, co se děje na poli globálního obchodu, investoři by měli mít mnohem větší obavy ohledně dalšího vývoje na této akcii, včetně vývoje prodejů iPhonů. Investor se domnívá, že Čína se dostává do hlubokých problémů a „hodně amerických akcií se potápí s ní“. Trhy zatím vztah mezi tímto vývojem a výsledky Applu ignorují, ale „nezapomínejme na to, co se nedávno stalo s Facebookem a tehdy byli také všichni překvapeni“.

… a u nás doma

Vody ubývá: Ihned.cz tvrdí, že „sucho bude řešit vládní krizová skupina“. V některých řekách je podle serveru jen 5 % vody, omezení už kvůli tomu vydalo na 60 obcí. Jde například o zákaz napouštění bazénů nebo zalévání zahrad z veřejných zdrojů. Podle materiálu, který na jednání vlády v úterý předložila ministerstva zemědělství a životního prostředí, nedostatek pitné vody pro obyvatele nehrozí. Situace není kritická ani podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD).

Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách. Vyhodnocení podzemních vod ukazuje, že u 70 % mělkých vrtů se stav vody pohybuje na úrovni silného až mimořádného sucha. Stát očekává, že se situace na většině území ČR bude dál zhoršovat. Problémy se zásobováním vodou by mohly být u obcí, které jsou zásobované z malých zdrojů. U větších problém nehrozí. „Zásadní je, že díky vhodné manipulaci na vodních nádržích není v tuto chvíli v ohrožení zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Například Želivka v současnosti zásobuje vodou už každého osmého obyvatele České republiky“, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Změny v armádě: Potřebujeme vševojskovou armádu, která bude schopná bránit české území sama i několik měsíců. Na idnes.cz to alespoň tvrdí vojenský expert Lukáš Visingr.

„Kdo ví, jak budou vypadat spojenecké vztahy v Evropě za pět, deset či dvacet let, a navíc by se také mohlo stát, že spojenci nám nepomůžou včas ne proto, že by nechtěli, nýbrž proto, že toho nebudou schopni. Klíčové je tedy posílit to, co se po dlouhé roky hodně zanedbávalo, tedy těžké pozemní síly“, míní expert.

Ambiciózní plán modernizace armády za 100 miliard se podle idnes.cz týká hlavně pozemní techniky, ale rychle se blíží období let 2025-2027, kdy „budeme muset opět řešit nadzvukové letectvo“. Slováci přitom nakupují za 40 miliard stroje F-16 té nejmodernější verze. „F-16V Block 70/72 představuje absolutní špičku, v podstatě je to F-16 s technologiemi letounu 5. generace F-35. Američanům pomohlo také to, že nabídli Slovákům balíček včetně špičkových řízených raket vzduch-vzduch. Navíc asi zapracovala i politika Donalda Trumpa, jenž v podstatě podmiňuje pomoc spojencům ze strany USA tím, že spojenci budou kupovat americké zbraně“, řekl Visingr.

Mosty tak trochu problémem i u nás: Idnes.cz informuje i o tom, že „pětina českých mostů je ve špatném stavu, některé už po pár letech“. Jen na dálnicích a silnicích I. třídy je ve špatném až havarijním stavu pět set mostů, na silnicích II. a III. třídy je jich ke třem tisícům. Vyplývá to ze statistiky Ředitelství silnic a dálnic. Za nejproblematičtější prý považují odborníci mosty, které byly postaveny od 50. do 70. let minulého století – tedy v témže období jako dálniční most, který se v úterý zřítil v italském Janově. ČR ale disponuje systémem pro hospodaření s mosty, který jich eviduje asi 95 % - jde o mosty ve správě státu a krajů. Nyní tam jsou popsány problémové mosty, ale žádný most, který by byl těsně před kolapsem.