Čína zatím s USA prohrává, ale příští rok může být všechno jinak

Když Donald Trump na počátku srpna tweetoval, že americká cla na čínské zboží přinášejí obrovské výsledky, média v USA se tomuto tématu intenzivně věnovala, zatímco v Číně se o tom v podstatě nezmiňovala. K tomu dochází ke znatelnému oslabování kurzu čínské měny, akciový trh v Číně se propadá a běžný účet se v první polovině letošního roku dostal do deficitu, což je poprvé za dlouhou řadu let. Navíc zpomaluje tempo růstu celé ekonomiky, zatímco ta americká expanduje nejrychleji od roku 2014. Jak píše The Economist: „není divu, že Trump se v takové situaci cítí být na koni, zatímco investoři v Číně propadají nervozitě“.

„Čínská vláda i korporátní sektor až donedávna věřily svým vlastním prohlášením o technologickém pokroku země. A v soukromí hovořily o tom, že Trump se nechá uchlácholit sliby vyšších dovozů z USA. Jenže obojí nyní padá,“ píše The Economist. Někteří lidé v Číně se přitom podle něj domnívají, že Američané se ve skutečnosti ani dohodnout nechtějí a jejich skutečným cílem je dostat Čímu na kolena. A je jednoznačným faktem, že Spojené státy kupují od Číny mnohem více zboží než Čína od nich, takže USA mají také mnohem větší prostor pro uvalení cel.

Proti tomu může Čína zaútočit na lukrativní byznys amerických firem v Číně, což by se dotklo firem od Applu až po Starbucks. Jenže to by jen zvýšilo kritiku nefér praktik, které čínská vláda používá. A dopad takových kroků by nebyl znatelný tak brzy jako uvalení cel. Pro Čínu navíc konflikt přichází v nejméně vhodnou dobu, protože její vláda se usilovně snaží o ochlazení úvěrového trhu. Nyní tak musí zvažovat, zda tuto snahu neodložit, až pomine dopad obchodních tenzí. Jenže v takovém případě by se hospodářství opět vydalo cestou prudkého růstu dluhů.

The Economist se ovšem přes vše uvedené domnívá, že trhy to s čínskou skepsí už přehánějí. Vláda totiž na rozdíl od dřívějška bere obchodní válku jako reálnou věc a snaží se tlumit její dopady. K tomu by oslabující měnový kurz měl podle banky Goldman Sachs pomoci ekonomice zhruba stejně, jako jí uškodila první vlna amerických cel. Vláda se také posouvá k uvolněnější fiskální politice a ulehčuje městům přístup k financování infrastrukturních projektů. Podle některých zpráv se dokonce diskutuje o vyšší stimulaci, která by namísto investic měla být zaměřena na spotřebu.

Příští rok by se navíc mohly prohodit i růstové karty. Zatímco v Číně se projeví efekt uvolněnější politiky, Spojené státy se mohou nyní nacházet na vrcholu cyklu a příští rok vyprchá růstový dopad daňových změn. Například Louis Kuijs z Oxford Economics se domnívá, že akciové trhy nyní hodnotí očekávaný vývoj v USA příliš optimisticky a opak platí o Číně.

Zdroj: The Economist