Fundament kryptoměn krvácí, můžeme čekat změnu?

Obchodování kryptoměn je brzdou mainstreamového přijetí blockchainové technologie. Shodli se na tom jednomyslně účastníci velké, hodinu trvající debaty na téma „přijetí krypta“, kterou 9. srpna uspořádal Keith Wareing a zúčastnili se jí ředitelé společností Tokenpay, Omnitude a MFChain a také jeden z hlavních „kryptoadvokátů“ John McAfee.

Obchodování kryptoměn a rostoucí posedlost profitovat z velké volatility kryptotrhů přesunuly pozornost směrem pryč od zapojení nové blockchainové technologie do řešení problémů reálného světa a od její propagace široké veřejnosti. „99,99 procent transakcí není užíváno v reálném světě – slouží pro obchodování a spekulaci,“ řekl Derek Capo, ředitel TokenPay.

Honba za rychlým ziskem

John McAfee uvedl, že na trhu je spousta inovativních blockchainových projektů, které již řeší problémy mainstreamového světa, avšak vypadá to, jako by nikdo neměl zájem využít tyto nové platformy k náhradě jejich existujících centralizovaných protějšků, a to kvůli vlivu lukrativního obchodování kryptoměn. „… Některá ICO měla funkční schopnosti, které nikdo nevyužil…Coiny spojené s každým z těchto projektů jsou jedinou věcí, o kterou se lidé zajímají,“ řekl John McAfee.

Účastníci debaty také sdílejí obavu, že současné poblouznění kryptoměnami a jejich obchodováním poškozuje image blockchainové technologie v očích jejích potenciálních uživatelů, kteří pouze slyší o hackerských útocích, podvodech a množství peněz, o které lidé denně přicházejí.

Nutno dodat, že takovéto zprávy mají na pohyb cen kryptoměn daleko větší vliv v negativním smyslu, než pozitivní zprávy o širší implementaci a technických a technologických vylepšeních samotných kryptoměn. Taktéž zprávy o pokračující adopci kryptoměn finančním světem nepřinášejí kýžený pozitivní efekt a trh se nadále nachází v medvědím trendu.

I to lze přičíst spekulaci, která u kryptotrhu zcela převládá a doslova zabíjí fundament, na který poukazovali i účastníci výše zmíněné debaty. FOMO (fear of missing out, tj. obava z ušlých zisků, pokud rychle nenakoupím při prudkém růstu kurzů) a FUD (fear, uncertainity, doubts, tedy strach, nejistota a pochyby při jakýchkoliv výrazných až panických hromadných prodejích tlačících cenu dolů) jsou tak bohužel převažujícím faktorem při obchodování, což pak negativně působí i na zájemce o dlouhodobé investice. I vzhledem k rychlému vývoji kryptotrhu a technologií s ním souvisejících je tak problematické spoléhat na střednědobé až dlouhodobé investice.

Chování kryptotrhu je značně nevyzpytatelné

Ano, bitcoin v dlouhodobém horizontu rostl, ale jaká je předvídatelnost medvědího či býčího trendu? Při obchodování s akciemi je možné sledovat fundament, tedy využití produktu společnosti, jejíž akcie se obchodují, k tomu vzít do úvahu makroekonomický vývoj a celkové politické klima, srovnat si historické cykly a k tomu přičíst psychologii nebo chování trhu, tedy reakce na různé signifikantní události v minulosti.

Kryptoměny a i třeba pouze bitcoin samotný se takto nechovají. Roli hraje především psychologie trhu a znalost rozsahu reakcí na tu či onu zprávu v době medvědího či býčího trendu. Vzhledem k relativně malé tržní kapitalizaci kryptotrhu (nyní zhruba 210 miliard dolarů) a jeho omezené regulaci stálé dochází k široké manipulaci a insider tradingu při obchodování, jejichž rozsah se sice od doby vzniku bitcoinu zmenšil, ale stále se na trhu ve velkém měřítku vyskytuje. Nahrává tomu mimo jiné i provázanost velkých investorů s kryptoburzami. Obě tyto skupiny jsou pak ať už personálně nebo finančně propojeny s vybranými médii, zejména pak s těmi, které jsou čistě zaměřené na kryptoměny.

Drobnému investorovi nebo obchodníkovi pak nezbývá nic jiného, než poznat, podle čeho se manipulativní praktiky řídí a snažit se takto realizovat zisk. Opět pak platí to, že ve velké většině případů tím značně trpí fundament. „Některá ICO měla funkční schopnosti, které nikdo nevyužil,“ řekl McAfee. Změní se tento přístup?

Negativní postoj bank vůči kryptoměnám

Jedním z hlavních problémů v současnosti je negativní postoj většiny bank ať už soukromých nebo centrálních vůči kryptoměnám. Vidí v nich možné ohrožení finanční stability, potažmo svého postavení ve finančním systému. První obavu lze řešit stanovením jasných pravidel týkajících se využití a obchodování s kryptoměnami. Zároveň je možné nastavit úroveň ochrany investora tak, aby i zájemci s většími objemy prostředků pro zamýšlené investice neměli obavu například z hackerských útoků.

Tomu vychází vstříc i různé služby úschovy a péče o zakoupené kryptoměny, nejnověji například v podání Coinbase. Také samoregulační asociace mohou výrazně pomoci a své ovoce to již nese v Japonsku. Tedy kvalitní regulace, která bude cílit zároveň na možné manipulativní praktiky na trhu včetně insider tradingu. Sice to je něco, co jde proti původní myšlence vzniku bitcoinu, ale nezávislost a decentralizace bitcoinu jsou mýtus. Vždy bude snaha určité skupiny lidí nebo jednotlivců cokoliv ovládat a z této nadvlády profitovat. Pak je regulace nutností, protože ta stanoví jasná pravidla hry a zvýší se tím předvídatelnost možného vývoje kryptotrhu. Ostatně volají po ní i někteří významní zástupci kryptobyznysu.

Vzdělání a mediální pozornost

Dalším problémem je špatná pověst kryptoměn mezi širokou veřejností. Stále slýcháme hlášky typu „bitcoin je podvod“, „bitcoin je dobrý pro praní špinavých peněz“ atd. Sama kryptokomunita musí pracovat na zlepšení tohohle negativního PR. Některé společnosti tak už činí (opět Coinbase, Ripple, Binance a další) skrze například podporu vzdělání, pořádání konferencí nebo zřizování fondů na různé prospěšné účely.

Některá mainstreamová média se pak snaží o pragmatický přístup (v České republice k této otázce přistupuje vcelku rozumně například ekonomické médium E15). Bohužel mnoho světových mainstreamových médií především v kryptosvětě je provázáno s různými zájmovými skupinami a jejich zpravodajství tak není neutrální, ale pouze primárně sleduje zisk ať už od dodavatelů obsahu nebo senzačními zprávami zvyšujícími čtenost, které jsou většinou negativní.

Důležité je také vzdělávání a celková finanční gramotnost potenciálních investorů. To se týká především drobných investorů, kteří se ve velkém na strmém růstu a následném letošním pádu kryptotrhu spálili. Kvalitní osvěta tak může značně omezit výše zmíněné FUD a FOMO a přispět k uváženým investicím založeným nikoliv na davovém šílenství ať už pozitivním nebo negativním, ale na informovaném rozhodnutí majícím základ ve znalosti produktu a možných důsledků investování. Rozšíření znalostí o kryptoměnách neuškodí ani centrálním bankéřům a zástupcům dalších regulatorních orgánů a i zde může nabídnout pomocnou ruku kryptokomunita. Zároveň lze takto udržovat otevřený, oboustranně prospěšný dialog.

To vše může pomoci omezit čistě spekulativní a manipulativní praktiky na kryptotrhu. V důsledku se tak může i v dlouhodobém měřítku snížit volatilita. Je to však běh na dlouhou trať, bitcoin existuje teprve 10 let a to je opravdu velmi krátká doba na jeho širší ukotvení ve finančním systému, respektive na jeho širší akceptaci jako platidla. Stejně tak mnoho technologií spojených s kryptoměnami přináší různá vylepšení, ale jejich implementace není dostatečně rychlá a nemalá část projektů je tak odsouzena k nezdaru. To se však bude postupně měnit a optimismus je určitě na místě.

The post Fundament kryptoměn krvácí, můžeme čekat změnu? appeared first on Kryptomonitor.

Kryptomonitor

Kryptomonitor je informační web o kryptoměnách, který cílí nejen na investory a obchodníky s kryptoměnami, ale také zájemce z řad široké veřejnosti, kteří chtějí sledovat nejnovější vývoj v této oblasti.

Publikuje jak vlastní články, analýzy a rozhovory, tak i krátké denní zprávy, které přinášejí stručné aktuální informace o všem, co hýbe světem kryptoměn.

Více na: www.kryptomonitor.cz