Víkendář: Albrightová o návratu do třicátých let a oškubaných kuřatech

Madeleine Albrightová má za sebou úspěšnou kariéru, vydala několik knih a vede prosperující konzultační společnost. Německý Der Spiegel přináší s touto bývalou americkou ministryní zahraničních věcí rozhovor, ve kterém mimo jiné hovoří o hrozbě novodobého fašismu, ale i o síle liberální demokracie a jejích institucí.

Albrightová na začátku rozhovoru vyprávěla o tom, jak v roce 1948 jako jedenáctiletá Marie Korbelová přijela spolu se třemi sourozenci a rodiči do Spojených států. Narodila se v Praze a její rodina uprchla do Londýna před nacisty. Následně se kvůli komunistům přesunula do Spojených států. Podle Albrightové její životní zkušenosti jasně ukazují na obrovský rozdíl mezi tím, když se Spojené státy angažují v mezinárodních věcech a když se starají spíše o vlastní svět.

Dobře to podle ní bylo znát třeba na Mnichovské konferenci, kde Francie, Británie a Německo sjednaly dohodu, podle které Německo mohlo zabrat část Československa. To se jednání neúčastnilo a to samé platilo o Spojených státech. „Když se ale Američané začali angažovat, nastal velký rozdíl,“ tvrdí bývalá ministryně a dodává: „Já tvrdím, že když Spojené státy stojí stranou, výsledky jsou špatné.“

Albrightová v jedné ze svých knih tvrdí, že mezinárodní klima se nyní vrací do stavu, který panoval ve dvacátých a třicátých letech minulého století. V rozhovoru uvedla, že podobnosti jsou v řadě oblastí skutečně velké, včetně rozdělení společnosti na bohaté a chudé či politiků, kteří se toho snaží využít. Namísto toho, aby společnost spojovali, ji tak ještě více rozdělují a nehledají společný základ, ze kterého se dá vycházet. Podle Albrightové je dobré být patriotem, nacionalismus v ní ale budí obavy. Globalizace je pak „dvojsečný meč, protože z ní na jedné straně těžíme, ale řada lidí také kvůli ní ztrácí svou identitu a pocit, že někam patří“.

„Faktem je, že Trumpova podpora ve společnosti roste. Republikáni se bojí postavit se mu. Politická debata se z týdne na týden mění a my bychom tomu měli věnovat pozornost. Nejlepší citát v mé knize je od Mussoliniho a ten říká, že když kuřeti pokaždé vyškubnete jen jedno brko, lidé si toho nevšimnou,“ varuje Albrightová. Dodává, že ve světě vnímá známky novodobého fašismu, ale ten se liší od toho, který známe z minulého století. Další Třetí říše tak podle ní nevznikne, demokracie má svůj základ už ve starém Řecku a během staletí se její formy různě měnily.

„V konečném důsledku je vše o tom, že demokracie musí prospívat lidem. Někde ale převažuje pocit, že demokracie neřeší rostoucí rozdíl mezi chudými a bohatými. Lidé chtějí práci, zdravotní péči, vzdělání. Populisté přicházejí se zdánlivě jednoduchými řešeními. Přesně k tomu nyní dochází. Podle mého mínění padla společenská dohoda, na které naše společnosti stály. Lidé se vzdali části svých práv s tím, že stát je bude chránit a poskytovat některé služby. Jenže se ukázalo, že ani jedna strana této dohody ji nedodržuje. Stát své občany zanedbával, ti se zase vyhýbali placení daní a jsou ochotni dát moc populistům. Podle mě musíme nyní přijít na to, jak společenskou dohodu obnovit tak, aby ji podporovaly obě strany. V tuhle chvíli ale situace využívá krajní levice i pravice,“ míní Albrightová.

Albrightová v roce 2000 navštívila Severní Koreu a s otcem jejího dnešního vůdce Kim Čong-unem hovořila 12 hodin. Podle jejího názoru jde o zemi, která si vytvořila mýtus o tom, že všichni na ni útočí. Vláda je tak schopná udržet při životě propagandu, kvůli které společnost hladoví a je držená v izolaci. Tehdejší vůdce byl pak podle ní „chytrý a fascinující člověk, který měl sen, že se stane filmovým režisérem“. Znal například všechny držitele Oskarů. Současný prezident Trump by pak podle bývalé ministryně měl klást zejména důraz na jasnou specifikaci toho, jakých zbraní se Severní Korea musí zbavit. Roztrhání dohody s Íránem pak podle ní bylo vážnou chybou, protože ta byla v tomto ohledu velmi tvrdá.

„Svět se nachází v chaosu, ale z pohledu politologa jde o velmi zajímavou dobu. Západní instituce potřebují určité oživení a možná nastal čas tak učinit. Potřebujeme nyní ty nejlepší mozky na to, aby vyřešily problémy 21. století,“ míní Albrightová a na otázku, zda bude Donald Trump v roce 2020 opět zvolen americkým prezidentem, diplomaticky odpovídá: „Vím, co si přeji, ale jak to dopadne, nemám ponětí.“

Zdroj: Der Spiegel