Investice | 20.06.2018 16:28:57

Čína tahá v obchodní válce s USA jasně za kratší konec

Eskalace obchodních válek se posledních pár dní silně projevuje na finančních trzích. D. Trump oznámil další zavedení cel na čínské zboží v hodnotě 200 mld. dolarů a čínská protistrana se snaží reagovat obdobnými protiopatřeními ve snaze vymoci si silnější vyjednávací pozici. Přitom ještě nedávno jsme byli svědky setkání čínského vicepremiéra a amerického ministra financí jak společně prohlašovali, že k žádným obchodním válkám nedojde. Současné ticho ze strany amerického ministerstva financí však naznačuje, že jestřábi zahraničního obchodu v Bílém domě převzali kontrolu nad situací.

Čína přitom v tomto souboji tahá za kratší konec a reagovat proporcionálně si nemůže dovolit. Čínská ekonomika dováží z USA zboží „pouze“ v hodnotě 154 mld. dolarů, přitom USA nakupují z Číny téměř 430 mld. dolarů. Tento konflikt je však daleko více než neshoda nad zahraničním obchodem. Podle včera zveřejněné zprávy Bílého domu se Čína dlouhodobě snaží podporovat rapidní růst domácího průmyslu za pomoci státní podpory a ochrany vůči zahraničnímu importu. Amerika se tak snaží vyjednat si lepší podmínky zahraničního obchodu pro své exportéry, než vyvolat pravé obchodní války a uzavřít se před světem.

Čína má v praktikách zlepšujících podmínky domácím subjektům dlouhou historii a místo dalšího navyšování cel na americké zboží spíše přistoupí k odzkoušeným metodám. Při pohledu na realizované objemy mezi oběma zeměmi ji ani nic jiného nezbývá. Čína se může zaměřit na omezení služeb, které si obstarává v USA v hodnotě 38 mld. dolarů. Jen třetina této částky je tvořena turismem, který je silně ovlivňován čínskou vládou. Obdobný krok byl použit proti Taiwanu, když v roce 2016 byl zvolen nový prezident silně vymezující se vůči čínskému režimu. Turismus ze strany Číny následně upadl až k nule. Ve hře je i bojkot amerického zboží. Obdobně se zachovala Čína vůči Jižní Koreji poté, co Soul spustil nový protiraketový systém. Nejedna korejská společnost se následně musela stáhnout z Číny díky prudkému poklesu tržeb. Opět se také může dostat na manipulace s měnovým kurzem. Čínské renminbi však v současnosti svévolně oslabuje vůči sílícímu dolaru a další devalvaci odmítá i současný čínský prezident. Jak už ale bylo zmíněno, Čína tahá za kratší konec v souboji s USA.

Čínská ekonomika poslední měsíce vykazuje známky zpomalení v průmyslu, maloobchodu i zahraničním obchodě. Hrozba obchodních válek se dotýká primárně důvěry na finančních trzích a investoři v takových chvílích hledají bezpečné přístavy, kterým čínský trh bezpochyby není. To platí o to více v situaci, kdy americká ekonomika nabízí solidní úrokový výnos s minimem rizika a trhy se musí současně připravit na ubývající nabídku likvidity způsobenou koncem kvantitativního uvolňování v USA a do konce roku i v eurozóně. Stahování peněz z rozvíjejících se ekonomik je tak očekáváným jevem a čínská ekonomika tak může odhalit své nedostatky.

Autor: František Táborský, analytik,
Editor: Milan Frydrych, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.