Trumpův další cíl: NATO

Setkání zástupců zemí G7 dopadlo katastrofálně a vedení NATO je nyní nervózní z toho, zda Donald Trump nedá průchod svému vzteku i na summitu aliance v Bruselu. Ten by se měl konat zhruba za měsíc a podle Paula Taylora z Politico není nic špatného na tom, když Trump tlačí na spojence, aby zvýšili své výdaje na obranu na dohodnuté úrovně. Jenže „Spojené státy potřebují podobně smýšlející přátele a spojence a Trump s nimi nemůže jednat jako s protivníky a ohrožovat jejich bezpečnost“, dodává Taylor.
 
„Podívejme se, co se stalo po setkání zemí G7, ještě nikdy předtím nedošlo k tomu, aby Spojené státy nakonec odmítly podepsat společné prohlášení. A aby americký prezident veřejně nařkl premiéra hostitelské země Justina Trudeaua ze slabosti a nečestnosti a následně ostatní partnery z toho, že okrádají Spojené státy,“ píše Politico. Finanční trhy si rozmíšky na zasedání G7 ani nevšimly a podobné to je s rostoucí hrozbou obchodní války a zaváděním cel. Investoři se totiž stále domnívají, že Trump hlavně hrozí, ale skutečné kroky tak dramatické nebudou. Pokud by ale došlo k podobným svárům i na summitu NATO, mohou to země jako Rusko, Čína nebo Írán brát jako známku rozkolu Západu, kterou je nutno využít ke svému prospěchu.

Na setkáních zástupců NATO většinou evropští politici dávají najevo jednotu a hovoří o alianci jako o vůdčí síle svobodného světa. Nepredikovatelný Trump ale již minulý rok tuto jednotnou choreografii rozboural a záměrně ze svého projevu vynechal zmínku slibu společné obrany a namísto toho kritizoval ostatní členské země za nízké výdaje za obranu. Člověk, který byl obeznámen s přípravou posledního setkání, tvrdí, že pro Trumpa byla připravena řada ústupků, kterými by se mohl chlubit, on je ale „strčil do kapsy a ostatní země stejně zkritizoval“.

Nyní je podle Politico pro Trumpa přichystán další usmiřující balíček, který zahrnuje rostoucí trend ve výdajích na obranu u většiny spojenců, výdaje na evropský vojenský výzkum a vývoj, odstraňování administrativních překážek a posílení infrastruktury tak, aby bylo možné přes Evropu dopravovat tanky, nákladní auta a vojenské jednotky na východní frontu, kdyby tam hrozila krize, a v neposlední řadě zahájení programu výcviku iráckých ozbrojených sil, které by měly bojovat s Islámským státem.

Jenže v Bruselu budou přítomni zejména ti, kteří zasedali v Kanadě, a zlá krev bude stále cítit. Trump je navíc posedlý spojováním výdajů na obranu a obchodních problémů a nedá se tak čekat, že by se nějak umírnil. Pro Evropu je tak otázkou, jak reagovat na nové chování nejvýznamnějšího člena aliance. Stojí proti nim americký prezident, který tvrdě kritizuje počet prodaných mercedesů v USA, ale ruské operace na Krymu mu moc nevadí. Podle Politica se hovoří o možnosti „strategické autonomie“ Evropy, ale k ní jsou skeptické zejména země na Východě. Podle nich jde jen o iluzi a chtějí se vyvarovat toho, aby Trump dostal nějaký pádný důvod k omezení americké role v NATO.