Nejvážnější finanční krize trvala 2 roky, ale přepsala mapu světa k nepoznání

Za nejvážnější finanční krizi je dodnes považována Finanční krize z let 1772-1773. Byť její trávní bylo krátké a geografický dopad omezený, tato událost výrazně změnila ekonomicko-politické uspořádání světa.

Nebudu Vás „nudit“ obecně známými fakty o Finanční krizi z let 1772-1773, jen si připomeňme několik důležitých milníků této krize, které navždy změnily jak fungování centrálních bank, tak mapu světa:

- Bank of England se v roce 1772 stává první centrální bankou, která přebírá roli „věřitele poslední instance“, to když uvolňuje svou monetární politiku a úvěruje i firmy a osoby, které by do té doby neměly na půjčky nárok a zároveň by nezískaly úvěr u komerčních bank

- Bank of England realizuje první velký „bailout“ v historii, to když Východoindické společnosti poskytuje půjčku ve výši 400 000 liber

- Východoindická společnost je první firmou v historii, která splňuje podmínky „too big to fail“. Ekonomický a politický význam této společnosti je natolik velký, že se v její záchraně angažovala i Bank of England a král Jiří III.

Snaha o záchranu silně zadlužené Východoindické společnosti vedly Jiřího III. k tomu, aby této společnosti umožnil přímý prodej čaje na amerických koloniích. Tento krok ještě více rozdmýchal nespokojenost s politikou Velké Británie a vedl krokům, na jejichž konci bylo vyhlášení nezávislosti kolonií a vznik Spojených států Amerických.

Britské kolonie byly jedním z území, která byla zasažena finanční krizí a pozastavení přísunu úvěrů měl velmi negativní dopad na fungování farmářů, kteří si půjčovali na překlenutí doby do prodeje své sklizně. Po finančním kolapsu v roce 1772, věřitelé ve Velké Británii nejenže požadovali okamžité splacení již poskytnutých půjček, ale zároveň prakticky úplně zastavili poskytování půjček nových. A do toho Velká Británie udělila další ránu plantážníkům pěstujících čaj, které do té doby chránilo před zahraniční konkurencí clo a poplatky, které byly odstraněny právě za účelem zachránění Východoindické společnosti.

Samotná krize neměla na britskou či dokonce světovou ekonomiku takový dopad jako to, co přišlo po ní – válka za nezávislost. Bankovní sektor ve Velké Británii i zbytku Evropy se z původního šoku zotavil rychle, ekonomiku podpořila i velmi slušná úroda z roku 1773 a opětovný návrat optimismu.

Pokud porovnáme situaci z let 1772-1773 se současným vývojem v Evropě, najdeme celou řadu paralel nejen na úrovni politiky centrálních bank, ale také na úrovni politické. Rostoucí nespokojenost s „centrálním“ řízením z Bruselu dnes dalo vzniknout úspěchu protestním hnutím ve Velké Británii (zde situace vyústila v Brexit), Itálii, Maďarsku, Polsku, Řecku a koneckonců i v České republice.