Výrazný růst nezaměstnanosti v Německu obrátil dosavadní ekonomickou a sociální politiku naruby

Jak může končit příběh, kdy ekonomický boom dává vzniknout růstu mezd a silnější regulaci na trhu práce, ví dobře v Německu. Příběh našeho západního souseda, který se začal psát v polovině padesátých let minulého století, by tak mohl napovědět, jaký vývoj by mohl pracovní trh v České republice čekat v době poklesu ekonomiky země.

Německo se poměrně rychle zotavilo z ran, které ji zasadila porážka ve 2. světové válce. 50. léta minulého století byly v této zemi dobou nevídaného hospodářského růstu, který výrazně tlačil dolů nezaměstnanost, jež se v roce 1955 dostala dokonce pod hranici 1 %. Tak daleko sice nejsme, český pracovní trh však již několik let trpí nedostatkem pracovní síly, to máme s Německem společné.

Německo se rozhodlo svou situaci řešit jak automatizací výroby, tak dovozem pracovní síly ze zahraničí, ať už šlo o evropské země typu Jugoslávie, Itálie či Portugalska, případně mimoevropské Turecko, Maroko, a dokonce i Koreu. Jak se zaměstnanci stávali čím dál více cenným zbožím, výrazně vzrostlo sebevědomí odborů, zajistit svým členům nové výhody a jistoty. Po tlaku odborových organizací tedy rostly mzdy, byly okleštěny podmínky propouštění, rostly sociální výhody. Navíc, od poloviny 60. let byl v Německu cítit strach z ekonomického zpomalení, a tak do ekonomiky začala ve větší míře zasahovat jak vláda prostřednictvím svého ministra ekonomiky Karla Schillera. V roce 1967 schválil německý Bundestag „Zákon na podporu udržitelného růstu“ známého také jako Magma Carta.

Velmi nízká nezaměstnanost trvala v Německu celých 12 let, dokud ji nezasadil ránu Ropný šok z roku 1973. Již z názvu této události vyplývá, že přišla nečekaně, měla však velmi silný negativní dopad na ekonomiky ve vyspělém světě, včetně Německa.

Ropný šok znamenal zánik celé řady oborů, výrazný růst nezaměstnanosti (na 4,7 %) a sociální pnutí mezi rodilými Němci a zahraničními pracovníky. Právě v této době stěžovaly v uplynulé dekádě zavedené regulace a ochranná opatření nezaměstnaným lidem najít si práci. Dva roky trvající ekonomický pokles tak obrátil výhody v nevýhody. Německo se najednou stalo zemí s jedním z nejdražších sociálních systémů na světě a zemí, kde zahraniční pracovníci najednou nebyli vítanou pracovní silou, ale sociálním problémem.

Reálie ekonomiky České republiky dnes historický vývoj v Německu prozatím připomínají pouze růstem mezd a rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti, i tak by pro nás měly být zkušenosti Německa ponaučením, na které je dobré brát zřetel při prosazování zájmů zaměstnanců, odborů, politiků či centrálních bankéřů.