Perly týdne: Uber nechce peníze od Buffetta a my si užíváme levné elektřiny

Trhy, ekonomika, politika – Americká rizika, (ne)oblíbená Unie a levná elektřina

Americká rizika a anomálie: Investiční společnost Pictet v nové analýze konstatuje, že americká ekonomika se zdá být v dobrém stavu. Čelí ale několika skupinám rizik. Předně nelze vyloučit „náhlý růst inflace, který by vedl k prudkému utažení monetární politiky“. K tomu společnost přidává volatilitu cen na ropném trhu a s ní spojenou zranitelnost amerických energetických firem. A zmiňuje i utlumený růst příjmů domácností i rostoucí počet nesplácených úvěrů čerpaných na nákup automobilu. Rizikem pak jsou i rostoucí sazby u vládního dluhu, protože ty vytváří ještě větší tlak na „již tak napjaté deficity“.

Pictet také poukazuje na jednu anomálii, kterou lze nalézt na trhu kancelářských prostor. Index jejich cen je vyznačen v následujícím grafu spolu s vývojem nominálního produktu. Pictet si všímá, že tento index již šestým měsícem v řadě klesá z předchozího maxima. K takovému vývoji ale ještě po dobu sestavování tohoto ukazatele mimo období recese nedošlo. Jde tedy o oblast, která si podle Pictetu zaslouží pozornost:


Potřebujeme Unii i nové strany: Politico tento týden poukazuje na rostoucí podporu Evropské unie v jejích členských zemích. „Poprvé od roku 2007 je nyní více Evropanů, kteří se domnívají, že jejich hlas má v EU svůj význam, než těch s opačným názorem. Výzkum, na kterém se po celém kontinentu podílelo 27 000 lidí, ale také ukázal na velkou podporu stranám, které jsou zaměřeny proti Unii“, píše Politico.

Průzkum byl proveden společností Kantar Public pro Evropský parlament. Politico z něj zveřejňuje následující dva grafy. První z nich ukazuje podíl občanů, kteří se domnívají, že jejich země ze členství v Unii těží. Největší je toto přesvědčení v zemích jako Malta, Irsko, Litva, či Polsko. Naopak nejméně jsou o výhodách členství přesvědčeni lidé v Itálii, Velké Británii, ale i v Rakousku. Česká republika se v tomto žebříčku řadí mezi skeptičtější země, ale i zde se 62 % tázaných domnívá, z členství v Unii těžíme. Opačného názoru je asi polovina z nás a situace je tu tedy podobná jako v Chorvatsku, či Francii:

Druhý graf ukazuje podíl lidí, kteří se domnívají, že „nové strany a hnutí mohou přinést skutečné změny, které jejich země potřebuje“. Podobné přesvědčení je nejslabší v Nizozemí, Švédsku, Lucembursku a Německu, kde takto smýšlí jen 38 – 44 % lidí. Ve velký přínos nových stran a hnutí naopak lidé houfně věří v zemích jako Chorvatsko, Itálie, Španělsko a i u nás. Zde takto smýšlí 68 % tázaných, proti je pouze 25 % z nich:


Levná elektřina: Eurostat tento týden přináší porovnání cen elektřiny v zemích EU. Jak je zřejmé z následujícího grafu, nejhůře na tom jsou v tomto ohledu domácnosti v Německu a Dánsku, kde se celková cena včetně daní a poplatků za 100 kWh dostala v druhé polovině roku 2017 nad 30 eur. Nad 20 eury jsou i v Belgii, Irsku, Španělsku (tyto tři země mají nejvyšší ceny bez daní a poplatků – v grafu vyznačeny modře), Portugalsku a Itálii:

Nejlevnější je elektřina pro domácnosti v Bulharsku, Litvě a Maďarsku, kde se ceny pohybují kolem 10 eur, a to z velké části díky nízké úrovni daní a poplatků. V České republice dosáhly průměrné ceny úrovně 15 eur, a i zde je míra zdanění a poplatků dost nízká. Nacházíme se tak hluboko pod průměrnou cenou v Unii, která se pohybuje nad 20 eury i přesto, že cena za samotnou elektřinu je na podobné úrovni jako u nás.

Byznys – dieselové skandály a nechtěné peníze od Buffetta

Dieselové problémy nekončí: Ředitel automobilky Audi Rupert Stadler tento týden uvedl, že problémy s emisemi naftových motorů ještě u konce nejsou. Podle Augsburger Allgemeine nevylučuje, že budou svolávána další vozidla protože „se objevují další a další problémy, které ihned hlásíme regulátorům“. Reuters zase informoval o tom, že ředitel automobilky Daimler Dieter Zetsche byl pozván na kobereček na německé ministerstvo dopravy, aby tam vysvětlil problémy s emisemi, které mají dodávky Vito. Ty jsou podle ministerstva vybaveny softwarem, který „manipuluje se systémem emisních filtrů“.

Uber nechtěl peníze od Warren Buffetta: Na Fool.com jsme se mohli dočíst, že „Warren Buffett a Uber nedosáhli dohody o investici ve výši 3 miliard dolarů“. Berkshire Hathaway měla podle zpráv z Bloombergu konkrétně nabízet konvertibilní půjčku v hodnotě znatelně nad zmíněnou částkou. Uber ale odmítl. Buffett má podobné transakce rád. Uzavřel je například s Goldman Sachs a Bank of America během finanční krize v roce 2008 a evropské dluhové krize roku 2010.

U nás doma – v roce 2020 to přijde

Elektrický rok 2020: Ihned.cz informuje o tom, že „elektroauta začnou dobývat české silnice v roce 2020, do pár let pak jejich cena klesne na úroveň aut na benzin a naftu“. Na tom, že „masivní investice do elektromobility se již brzy projeví na českých silnicích“, se na konferenci Elektromobilita 2018 prý shodli odborníci, kteří se problematikou zabývají. I proto, že stát totiž plánuje vynaložit stovky milionů na budování dobíjecích stanic, kterých je zatím v Česku nedostatek. Výrobci aut zase masivně investují do rozvoje elektromobility a brzy se to projeví na silnicích. „Klíčový zlom může nastat už v roce 2020, na který řada automobilek oznámila nástup desítek modelů s elektrickým pohonem“, řekl obchodní ředitel a člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Škoda Auto na elektromobilitu v následujících pěti letech vynaloží dvě miliardy eur. Do roku 2025 chce zákazníkům nabídnout celkem deset modelů v elektrifikované verzi. K očekávanému poklesu cen elektromobilů by měl přispět i pokrok v technologiích, díky kterému se očekává snížení nákladů na výrobu baterií. „I díky tomu očekáváme, že v roce 2025 se ceny elektromobilů potkají s cenami vozů se spalovacím motorem“, říká výkonný ředitel AutoSap (Sdružení automobilového průmyslu) Zdeněk Petzl.