Rozbřesk: Koruna opět ztrácí půdu pod nohama

Evropské trhy nezažívají v posledních týdnech zrovna nejlepší chvíle, když se investoři museli nejprve vyrovnávat s potenciálními důsledky hrozící celní války, následované rostoucím napětím mezi USA a Íránem a v neposlední řadě i novým děním na politické scéně v Itálii. Původně nepříliš pravděpodobná varianta vládní koalice, která stále více získává reálné obrysy, vyvolává na trzích vzrušení nebo spíše obavy. Druhá nejzadluženější země eurozóny chce totiž především fiskálně expandovat. V situaci, kdy její dluh přesahuje hranici 130 % HDP, to není asi nejlepší nápad, zvlášť když si její dluhopisový trh zvykl na to, že část dluhu pravidelně odkupuje ECB. Společná centrální banka má ve svém portfoliu italské dluhopisy za více než 341 mld. EUR a s 15% podílem se tak stala největším individuálním věřitelem této jižní země. S perspektivou konce politiky kvantitativního uvolňování je otázkou, kdo by velkorysou fiskální expanzi financoval a především za kolik. A vlastně tento drobný dovětek se může brzy ukázat jako katalyzátor návratu do tvrdé ekonomické reality, podobně jako tomu bylo i jinde na jihu, a celá situace se poté bude moci zklidnit.

Do té doby mohou pozornost trhů rozptylovat zprávy odjinud, například dnes očekávané indexy nákupních manažerů (PMI) z Francie, Německa a eurozóny jako celku. První květnové výsledky napoví, jak vidí současnou situaci a především, jak se do blízké budoucnosti dívají evropské firmy. Prozatím se PMI nacházely relativně vysoko nad hranicí 50, která zjednodušeně dělí vývoj na pozitivní a negativní. Sice ustoupily ze svých maxim, nicméně „slibovaly“ pokračování konjunktury, i když s menší dynamikou než třeba v závěru loňského roku.

Trhy očekávají, že PMI za průmysl v květnu sice znovu mírně poklesly, nicméně pozitivní výhledy evropské ekonomiky tím nijak nezakalí. Jde sice o měkká data, avšak vzhledem k jejich předstihu před tvrdými čísly, která jsou zatím jen za březen, jde o solidní indikace nedávného vývoje. A nepochybně je bere v úvahu i společná centrální banka, které by se dobrá kondice evropské ekonomiky hodila do plánu podzimního konce nekonvenční měnové politiky. A nakonec pozitivní PMI by mohly pomoci zbrzdit dosavadní pád eura.

TRHY

CZK a dluhopisy
Koruna už během včerejšího rána ztratila sílu posilovat a znovu se vrátila za hranici 25,70 EUR/CZK. Spolu s ostatními měnami v regionu i nadále hůře snáší napětí na trzích, které vede k preferenci amerického dolaru mezi investory, nehledě na zajímavý úrokový diferenciál koruny vůči euru. Česká měna se tak opět vzdálila od prognózy ČNB, která od koruny díky rozpětí úrokových sazeb „očekává“ výrazné posílení. Brzký návrat koruny k prognóze se zatím jako pravděpodobný příliš nejeví. Tedy minimálně do té doby, než se zklidní i situace na zahraničních trzích a emerging markets se vrátí opět na výsluní.

Dluhopisový trh dnes čekají další tři emise státních dluhopisů v maximálním avizovaném objemu 16 mld. korun. Ministerstvo financí si tak tentokrát otestuje zájem investorů o čtyř až dvanáctileté dluhopisy.

Zahraniční forex
Dnešek je bez významnějších událostí a tak eurodolar může být ve vleku politiky - především té italské, neboť se bude čekat, zda prezident jmenuje premiéra vybraného koalicí Hnutí pěti hvězd a Ligou severu.

Kromě toho, že regionální měny budou sledovat, jak se daří ostatním emerging markets (zejména TRY), tak forint se musí mít na pozoru před dnešním zasedáním MNB. Žádná změna v uvolněné měnové politice se neočekává.

Ropa
Cena ropy Brent sice během včerejška úspěšně pokořila hranici 80 USD/barel, dnes má však problémy udržet se na hodnotě o dolar nižší. Důvodem jsou zprávy o možném zvýšení produkce kartelu OPEC, ke kterému by v reakci na dění okolo Íránu a Venezuely mohlo dojít již příští měsíc na jednání ve Vídni (22.6.). Aktuálně se OPECu a partnerským zemím daří omezovat těžbu nad rámec stanovené dohody (1,8 mil. barelů denně), přičemž jen v dubnu bylo dodržování dokonce na úrovni 166 %. Kolik barelů ropy by byly producentské státy ochotny uvolnit, aby ropný trh zchladily, zatím zůstává nejasné. S ohledem na dostupné volné kapacity by však minimálně možnost kompenzovat výpadky z Venezuely a potenciálně i Íránu neměla být velkým problémem. Jinou otázkou je, nakolik budou členské státy - v čele se Saúdskou Arábií - ochotny tlumit tlak na růst cen v situaci, kdy se jim každý měsíc zvyšují příjmy z prodeje ropy.

Akcie
Úterní obchodování na akciových trzích v USA se neslo ve znamení nízké volatility a menšího objemu, než je běžné. V závěru obchodování se hlavní akciové indexy dostaly na denní minima. Nejlépe se včera dařilo finančnímu sektoru (Citigroup +0,9 %, Wells Fargo +1,3 %). Naopak nejhůře se dařilo průmyslu (Boeing -2,5 %, Caterpillar -1,3 %) a ropnému sektoru (Chevron -0,9 %, Exxon Mobile -0,8 %).