Proč se na bitcoinu nafukuje jedna bublina za druhou? Není možné vsadit proti němu

Podle nové ekonomické hvězdy Noaha Smithe za sebou bitcoin nemá jedno prasknutí bubliny, ale hned čtyři. Vedle poslední epizody prudkého růstu a následného propadu k něčemu podobnému došlo již v roce 2011 a dokonce dvakrát v roce 2013. Smith na stránkách Bloombergu píše, že něco podobného se může opakovat i v budoucnu. Proč je toto aktivum tak náchylné k bublinám?
 
Jedním z hlavních důvodů je nedostatečná likvidita na trhu, která je dána tím, že v minulých letech bylo na trhu stále poměrně málo prodejců a kupců. I malý růst poptávky je tak schopen vyhnat cenu nahoru a naopak její mírné ochladnutí zapříčiní propad. Bitcoin byl také až donedávna úplně novým aktivem a spekulanti neměli ani ponětí o možném počtu investorů, kteří by o něj mohli mít zájem. Ekonomická teorie podle Smithe jasně ukazuje, že v takové situaci a nejistotě cena aktiva lehce přestřelí, protože i racionální hráči participují na vlně iracionálních nákupů, které tlačí cenu nad její udržitelnou hodnotu.

Vedle popsaných důvodů je tu ještě třetí, který možná hraje klíčovou roli: Bylo velmi těžké vsadit si proti bitcoinu. Základní teorie financí tvrdí, že pokud nelze vsadit na pokles ceny aktiva, pak je jeho cena dána tím, jak se chová ten nejoptimističtější hráč na trhu. Pokud si někteří investoři myslí, že bitcoin leží příliš vysoko, nemohou si vsadit na jeho následnou korelaci, mohou jen prodat ty bitcoiny, které vlastní. Na trhu tak zůstanou pouze optimisté a ti se mezi sebou budou o toto aktivum přetahovat a hnát cenu nahoru.

Tento mechanismus je podle Smithe klíčovou součástí každé významné bubliny, což ukazuje nejedna akademická studie. A zřejmě to platí i u bitcoinu, u kterého „bylo až donedávna poměrně jednoduché otevřít dlouhé pozice, ale rizikové a drahé sázet na pokles jeho ceny“. Situace se ovšem změnila v prosinci minulého roku, když americký regulátor umožnil obchodovat na veřejném trhu bitcoinové futures. Tento krok přišel v době, kdy cena tohoto aktiva prudce rostla, ale ve chvíli, kdy se s futures začalo skutečně obchodovat, stala se zajímavá věc: Ceny futures začaly ukazovat na zpomalení tohoto růstu a pak přišel propad z 19 000 dolarů na 7 000 dolarů.

Šlo o pouhou shodu okolností? Smith říká, že možná ano, ale šlo by o velkou náhodu. A zmiňuje v této souvislosti studii, kterou v roce 2006 zpracovali Charles Noussair a Steven Tucker. Ta na základě experimentů tvrdí, že existence trhu s futures eliminuje vznik bublin. Tyto experimenty sice nejsou to samé jako miliony skutečných spekulantů a investorů, kteří se pohybují na reálných trzích, nicméně i praxe ukazuje na podobné závěry jako tato studie. Futures sice nepovedou k úplnému zmizení z trhu, nicméně pesimisté mají možnost vyjádřit svůj postoj tím, že si na něj vsadí. To znamená, že proti býkům se mohou postavit i medvědi a to pravděpodobnost bublin snižuje, uzavírá ekonom.

Zdroj: Bloomberg