Geopolitika cloumá ropným trhem a bude víc pšenice

Ač v posledních dnech klesají obavy z rozpoutání obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, vše nasvědčuje tomu, že k jinému konfliktu - mezi USA a Íránem - se nezadržitelně schyluje. V centru geopolitického sváru těchto zemí stojí dohoda o jaderném odzbrojení z roku 2015, jejíž budoucnost je aktuálně velmi nejistá. Pokud k tomuto vzrůstajícímu napětí připočteme nečekaný pokles zásob z minulého týdne, máme na světě impulz pro více než 7% růst cen ropy za poslední dva týdny, celkem až nad hranici 70 USD/barel.

Ropa

Otázka možného znovu uvalení sankcí na Írán přijde na přetřes 12. května, kdy by měl americký prezident rozhodnout o (ne)platnosti jaderné dohody. Donald Trump patří dlouhodobě k tvrdým kritikům dohody, která Íránu výměnou za ukončení jeho jaderného programu uvolnila většinu ekonomických sankcí ze strany Západu. K zásadním posunům však dochází až nyní, kdy americký prezident obsadil klíčové posty - ministra zahraničí (Mike Pompeo) a národního bezpečnostního poradce (John Bolton) - jestřáby s ještě nekompromisnějšími postoji vůči této zemi. V důsledku tak výrazně vzrostlo riziko obnovení sankcí, které v letech 2012-2015 zapříčinily pokles íránské produkce o více než 20 procent, až na 2,8 mil. barelů denně.

V této chvíli je samozřejmě obtížné odhadovat, jaký konkrétní dopad by mělo znovu uvalení sankcí na íránskou produkci, respektive globální ropný trh. Ne nutně však musí jít o kvantitativně podobný efekt (cca 800 tis. barelů denně) jako při poslední zkušenosti. Jednak totiž není zřejmá konkrétní podoba sankcí, jejich trvání a zacílení, jednak nemalou skepsi k odstoupení od dohody vyjadřuje EU, kam směřují dvě pětiny íránských exportů ropy. Část produkce by navíc Írán mohl vyvážet pomocí neoficiálních cest (např. kaspický swap). Na druhou stranu platí, že USA disponují silnými donucovacími mechanismy, mimo jiné omezením přístupu do mezinárodního platebního systému, kterými jsou schopny dodržování sankcí vynucovat.

Pokud nyní pomineme fakt, že by tento krok výrazně zvýšil geopolitické napětí na Blízkém východě, další otázkou zůstává, jak by se v této situaci zachoval OPEC, který bude zasedat již v červnu. V případě obnovení sankcí si lze představit, že mezi členy kartelu nebude nadále vůle pokračovat v omezování produkce, která by jim znemožnila přetavit výpadky íránské produkce ve vlastní profit. Navíc, již nyní je původní cíl producentských zemí - snížení stavu globálních zásob k pětiletému průměru - v podstatě dosažen, proto i kdyby došlo k formálnímu prodloužení dohody, vzájemné podvádění by bylo pro některé země (např. Irák) velkým pokušením.

Shrnuto, podtrženo, geopolitický střet mezi Spojenými státy a Íránem považujeme aktuálně za nejvýznamnější cenově pozitivní riziko, v důsledku čehož by se mohl cenový vývoj odchýlit od našeho základního scénáře. V tom nadále setrváváme u konzervativního odhadu cen ropy poblíž 60 USD/barel.

Zemědělské komodity

Pšenice

Cena květnového kontraktu na evropskou pšenici za poslední dva týdny klesla přibližně o 1 %.

Tlak na pokles cen evropské pšenice přichází ze Spojených států, kam dorazily očekávané přeháňky, jež pomohou místním producentům. Solidní klimatické podmínky naopak nadále panují v Evropě a regionu Černého moře. Díky tomu Evropská komise zvýšila svůj odhad produkce pšenice v EU v tomto roce o 1 mil. tun, celkem na 141 mil. tun. Naopak evropské exporty budou nadále pod tlakem silnějšího eura a komise tak snížila jejich odhad na 23 mil. tun.

Kukuřice

Cena červnového kontraktu na evropskou kukuřici se v posledních dvou týdnech snížila o více než 1 %.

Ceny kukuřice zaznamenaly lehký pokles navzdory nadále silné globální poptávce po této komoditě. Američtí importéři například nakupují kukuřici nejvíce od poloviny 90. let, větší očekávaná spotřeba je hlášena rovněž z Číny (celkem 224 mil. tun). Na druhou stranu, právě v Číně jsou aktuálně vyšší ceny impulzem k rostoucí produkci v této sezóně. Tu koneckonců ve svém výhledů pro EU očekává rovněž Evropská komise.

Sója

Cena květnového kontraktu na sójový šrot v posledních dvou týdnech vzrostla o 1 %.

Ceny sóji se otřepaly z prudkého propadu minulých týdnů, kdy byla právě tato komodita nejvýrazněji ohrožena obchodním konfliktem mezi Čínou a Spojenými státy. Lehká de-eskalace obchodního konfliktu mezi těmito dvěma zeměmi a explicitní nezahrnutí sóji mezi zboží, na které by Čína uvalila případná odvetná cla, tudíž cenám nyní pomáhá. Navíc, nepříznivé počasí v Argentině - v posledních měsících již téměř konstanta - dodává nadále sóji cenově pozitivní signál.

Řepka

Cena květnového kontraktu na evropskou řepku se v posledních dvou týdnech výrazněji nezměnila.

Zásadní cenotvorný efekt tak neměla zpráva Evropské komise, která pro rok 2018/2019 očekává meziročně nárůst produkce v EU o 2,1 procenta, celkem na 22,3 mil. tun. V reakci na to by měly v tomto období klesnout také importy do EU, a to meziročně o 15 %, na 3,6 mil. tun.

Autorem je Dominik Rusinko