Ranní glosa: Italské volby, nízká inflace a referendum o německé koalici

Tento týden euro pravděpodobně nebude “úplně ve své kůži”…, čeká nás únorová inflace v eurozóně a především na konci týdne italské volby. Oboje přidělává ECB vrásky na čele a i euru to spíše vezme vítr z plachet, než aby se jednalo o záminku k novému útoku na silnější úrovně.

Únorová inflace podle našeho odhadu kvůli meziročnímu zmírnění růstu cen potravin dál zpomalí, a vzdálí se tak načas výrazněji od 2% cíle ECB. Na druhou stranu s něčím takovým již v tuto chvíli zdá se všichni včetně nás, trhu i ECB počítají. Po slabším startu roku by se inflace měla vracet v druhém kvartále znovu zpět vzhůru.

Horší “neznámou” je v tuto chvíli opět politika. Italské volby (3.2.) ukazují na vítězství středo-pravicové koalice v čele se stranou Silvia Berlusconiho Forza Italia. Na druhém místě by mělo skončit hnutí 5 hvězd a třetí středo-levicová koalice v čele s dnes vládnoucí demokratickou stranou (PD). Nevadí možná ani tolik, že na trzích nejpopulárnější (a nejvíce proevropská) PD pomalu ale jistě ztrácí šance na sestavení nové vlády. Pro trhy je znepokojující, že podle aktuálních průzkumů nezíská ani jedno uskupení potřebnou většinu, a to ani v jedné z komor parlamentu. Pokud volby skutečně dopadnou takovýmto patem, čeká nás složité vyjednávání o menšinové (pravděpodobně pravicové) koalici nebo o velké (levicovo-pravicové) koalici. Tak jako tak vznikne pravděpodobně další nestabilní vláda, od které lze těžko čekat jakékoliv výraznější reformy.

A to není pro tento týden vše. Ve stejný den jako italské volby skončí současně hlasování německých sociálních demokratů (SPD) o další velké koalici s Angelou Merkelovou. Pokud ji 460 tisíc řadových členů SPD neposvětí, může to znamenat předčasné volby a politický “konec” kancléřky Angely Merkelové. I proto bude tento týden pro euro rozhodně trochu adrenalinovější.