Jak dopadli bývalí šéfové ČSSD? Milostné trable i tragický konec

Nejstarší česká strana - sociální demokracie, si na nedělním sjezdu bude volit nové vedení. Reaguje tak na špatný výsledek ve volbách. Připomeňte si, které osobnosti v čele ČSSD stály v minulosti.

Česká strana sociální demokracie měla během své novodobé existence celkem pět předsedů. A zatímco někteří jsou velmi úspěšní doposud, s jinými si osud šeredně pohrál. Kdo a kdy vedl sociální demokraty v posledním čtvrtstoletí?

Miloš Zeman (28. února 1993 – 7. dubna 2001)

Zeman se do čela sociální demokracie postavil téměř na den přesně před pětadvaceti lety. Z novodobých předsedů strany ve funkci vydržel nejdéle – přes osm let. Během jeho vedení se stala nejprve nejsilnější opoziční stranou, nakonec dokázala i zvítězit ve volbách.

Zemanovy zásluhy na úspěších strany jsou nepopiratelné – byl to právě on, kdo jezdil po celé republice v legendárním autobusu Zemák a potkával se s voliči. Po volbách v roce 1996 podepsal opoziční smlouvu s Václavem Klausem, za což získal křeslo předsedy sněmovny. O dva roky později se po předčasných volbách a vítězství ČSSD stal premiérem.

Dalších voleb v roce 2001 už se neúčastnil a stáhnul se na Vysočinu. O návrat do vysoké politiky se pokusil v roce 2003, kdy neúspěšně kandidoval na prezidenta. Tehdy ho nevolili ani někteří zástupci ČSSD. Následovali rozepře s dalšími předsedy strany, které vyvrcholily v roce 2007 jeho odchodem ze strany.

V roce 2013 kandidoval na prezidenta znovu, tentokrát s podporou Strany Práv Občanů. A byl úspěšný. Svůj mandát obhájil letos v lednu. S první manželkou Blankou má syna Davida, s druhou ženou Ivanou má dceru Kateřinu.

Vladimír Špidla (7. dubna 2001 – 26. června 2004)

Špidla se až do revoluce politicky neangažoval, po roce 1989 se stal jedním ze zakládajících členů ČSSD. Jako svého nástupce si ho vybral sám Miloš Zeman, později ho ale velmi kritizoval. Špidla se po volbách v roce 2002 stal premiérem a jeho vláda tvořená ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU získala nejtěsnější většinu jednoho hlasu.

Za jeho vlády vstoupila v roce 2004 Česká republika do Evropské unie, sociální demokracii to ale příliš popularity nepřineslo. V prvních volbách do Evropského parlamentu získala pouhých 8,8 % - tedy dva mandáty. To nakonec Špidlovi zlomilo vaz, odstoupil jak z pozice předsedy strany, tak vlády.

Na podzim téhož roku se stal evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, ve funkci byl do roku 2010. Poté neúspěšně kandidoval do Senátu a působil také jako poradce premiéra Bohuslava Sobotky. Jako vedoucí poradců pracoval ve Strakově akademii až do loňského prosince, a tím svou politickou kariéru prý uzavřel.

Mezi Špidlovy koníčky patří péče o památky, přespolní běh a další sporty v přírodě. Je podruhé ženatý – z prvního manželství má syny Kryštofa a Šimona, další dvě děti vyženil.

Stanislav Gross (pověřen řízením 2004 – 2005, v čele strany 26. března 2005 – 24. září 2005)

Gross vstoupil do obnovené sociální demokracie v roce 1989. Díky svým schopnostem rychle stoupal ve stranické struktuře a přezdívalo se mu korunní princ sociální demokracie. V roce 2004 nahradil v čele strany Vladimíra Špidlu. Nejprve byl pověřen vedením strany, následně i zvolen předsedou.

Na postu lídra ČSSD se ale příliš neohřál, odstoupil v roce 2005 po několikaměsíční vládní krizi. Tu způsobil sám Gross, když nedokázal vysvětlit, kde vzal peníze na pořízení bytu na Barrandově za téměř 4,3 milionu. I když sám tvrdil, že všechno je křišťálově čisté, nakonec se úplně stáhnul z politiky.

Gross byl dvakrát ženatý. První manželku si vzal těsně po vojně, prý z mladické nerozvážnosti. S druhou ženou Šárkou, která pracovala jako vedoucí parlamentní kantýny, měl dvě dcery – Denisu a Natálii. Za svědka mu byl na svatbě v roce 1996 tehdejší předseda strany Miloš Zeman. Později se ale rozhádali, podle Zemana mohl Gross za jeho neúspěch při prezidentské volbě v roce 2003.

Poslední roky života Stanislava Grosse byly hodně těžké. Lékaři mu diagnostikovali nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu. Nemoc ho postupně zcela paralyzovala. Upnul se k duchovnímu životu a veřejně se omluvil všem lidem, kteří mu věřili, ale které nakonec zklamal. Zemřel 16. dubna 2015.

Kterým dvěma předsedům se nevyhnuly milostné problémy? To se dočtete na následující straně

Jiří Paroubek (13. května 2006 – 7. června 2010)

Paroubek ve vládě Stanislava Grosse zastával post ministra pro místní rozvoj. Po demisi celé vlády sestavil novou vládu a 25. dubna 2005 byl jmenován jejím předsedou. O rok později byl na mimořádném sjezdu zvolen předsedou strany. Do té doby byl pověřen vedením ČSSD Bohuslav Sobotka. V čele vlády stál Paroubek až do srpna 2006. Během té doby stihl i pobouřit veřejnost, a to především kontroverzním zásahem na CzechTeku v roce 2005.

Ve volbách v roce 2006 dosáhla sociální demokracie historicky nejlepšího výsledku (32,32 %), stačilo to ale až na druhé místo za ODS. Paroubek vyvolával rozporuplné emoce i nadále. Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 se rozpoutala tzv. vaječná kampaň, kdy se lidé nejen do Paroubka, ale i do dalších členů ČSSD, trefovali právě vejci.

Volby v roce 2010 sice sociální demokracie vyhrála, vládu ale složit nedokázala. Paroubek proto odstoupil z funkce předsedy strany a odešel z vysoké politiky. Později se do ní snažil vrátit s projektem LEV 21 – Národní socialisté, ale neúspěšně. Několikrát se také snažil dostat zpět do ČSSD, ani tady ale úspěch neslavil.

Ani v rodinném životě se mu příliš nedařilo. S první manželkou Zuzanou, se kterou má syna Jiřího, se rozvedl v roce 2007. Se svou druhou ženou Petrou si začal ještě v době, kdy byl ženatý. Mají spolu dceru Margaritu. V únoru loňského roku ho ale manželka opustila.

Bohuslav Sobotka (pověřen řízením 2005 - 2006 a 2010 - 2011, v čele strany 18. března 2011 – 15. června 2017)

Bohuslav Sobotka je po Miloši Zemanovi druhým nejdéle úřadujícím předsedou strany. Hned dvakrát byl navíc pověřen dočasným řízením strany. Členem sociální demokracie je už od roku 1989, v roce 2001 se stal dokonce předsedou poslaneckého klubu.

V roce 2001 se Sobotka odklonil od Zemana k novému předsedovi Špidlovi, což poznamenalo celé jeho další působení v nejvyšší politice. Při prezidentských volbách v roce 2003 byl jedním z poslanců, kteří nepodpořili Miloše Zemana, což mu současná hlava státu nikdy nezapomněla.

Předsedou ČSSD se stal v roce 2011, když porazil protikandidáta Michala Haška. Premiérem se stal Bohuslav Sobotka po volbách v roce 2013, kdy strana získala 20,45 %, tedy ještě méně než v roce 2010, kdy kvůli špatnému výsledku skončil Paroubek. Hašek spolu s dalšími členy strany ho po volbách plánovali sesadit na tzv. lánské schůzce se Zemanem. Ale neúspěšně.

I přes časté hádky s koaličními partnery i neshodami s Milošem Zemanem byl předsedou vlády celé čtyři roky. Post předsedy obhájil loni v březnu, nakonec ale kvůli klesajícím preferencím strany z jejího čela odstoupil. Dočasným řízením ČSSD byl pověřen Milan Chovanec.

Sobotkovo pracovní vytížení se odrazilo i na jeho vztahu s manželkou Olgou, se kterou má syny Davida a Martina. V červnu loňského roku ohlásili odluku. Z vysoké politiky se stáhl, dokonce se nezúčastní ani nedělního sjezdu ČSSD.

TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.