Investice | 28.01.2018 09:02:55

Licit: Ceny za elektřinu od letošního roku podraží, ovlivní to kupní sílu domácností i náklady firem

Málokterá domácnost by se v současnosti obešla bez elektřiny. Jsme na ni každodenně závislí a její spotřeba stále roste. Podle energetických expertů by se do roku 2050 v České republice měla dokonce zvýšit o 29 %. Nejen u spotřeby elektřiny, ale bohužel i u její ceny se očekává do budoucích let vzestupná tendence. K mírnému navýšení dojde už v letošním roce, podle odhadu ERÚ průměrná domácnost letos zaplatí o 3,6 % navíc.

Ceny elektrické energie v průběhu předchozích pěti let klesaly, od letošního roku je tomu však konec. Pro rok 2018 Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje konečnou platbu za elektřinu už o cca 3,6 % vyšší a podle dalších prognóz analytiků můžeme očekávat zdražování i do budoucna.2,3 Pro průměrnou domácnost může letošní navýšení znamenat přibližně 400 korun ročně navíc. Domácnosti, které ale elektřinou topí a ohřívají s ní i vodu, si připlatí daleko více. Zdražovat se v budoucnu bude pravděpodobně ještě více. Očekává se to nejen díky růstu velkoobchodních cen energií na burzách, ale také vlivem nové tarifní struktury, která by měla v ČR platit od roku 2019.4,5 Plánované změny by se měly týkat výhradně tzv. regulovaných cen, které zahrnují například platby za přenos a distribuci.

Cenu elektřiny tvoří dvě položky – silová a regulovaná cena. Cena silové elektřiny se převážně obchoduje na burze. Určují ji sami výrobci nebo obchodníci na základě svých nákladů na výrobu, vývoje nabídky a poptávky, svých obchodních strategiích a reálných možností uplatnit se na trhu. Růst této ceny se nemusí automaticky projevit v konečné ceně pro zákazníky, nicméně cena na burze stále roste (v loňském roce zdražila megawatthodina téměř o 30 %), proto dříve či později tento růst ovlivní i ceny pro konečné zákazníky. Kdy se tak stane právě vám, záleží na vašem dodavateli. Různorodost potvrzuje i současný stav cen a ceníků elektřiny. Dominantní společnosti mají tu výhodu, že nakoupili dostatek elektřiny v předstihu za nižší ceny, teď mohou nechat ceníky na úrovni roku 2017 a nabídnout svým zákazníkům lepší ceny, i přestože ceny na burzách prudce stoupají. „Mají předkoupeno a obchodně využívají toho, že menší dodavatelé jsou nuceni nakupovat za současné ceny na burze, tedy musejí zvedat prodejní ceny. To má samozřejmě vliv i na ceny nabízených v aukcích. Předpokládáme, že i dodavatelé, kteří ceny nyní nezvýšili, tak učiní v nejbližších měsících,“ vysvětluje Vítězslav Grygar, partner nezávislé komunity spotřebitelů Licit. Také zákazníci, kteří mají uzavřenou smlouvu s fixací ceny, mají výhodu. Zdražení pocítí až po skončení dané fixace.

Druhou položku tvoří tzv. regulovaná cena, kterou stanovuje ERÚ. Ta se pro rok 2018 také mírně zvýšila, a to o 2,5 %.

Růst cen za elektřinu se samozřejmě promítá do růstu nákladů provozu domácností. Prvním dopadem jsou samozřejmě vyšší částky na vyúčtování za spotřebu energie. „Pokud byste se chtěli zdražování elektřiny vyhnout, máte dvě možnosti. Buď snížíte vlastní spotřebu, nebo změníte dodavatele silové elektřiny. Změna dodavatele je bezplatná, nicméně berte v patrnosti, že celý proces trvá někdy i několik měsíců,“ říká Vítězslav Grygar.

V případě, že dojde postupně ke zdražení spotřeby energie, jak se očekává, se růst cen za elektrickou energii projeví i v dalších oblastech, které ovlivňují rodinné rozpočty. Snad každá výroba dnes potřebuje přívod elektrické energie, rostou tedy vstupní náklady firem, což se alespoň zčásti promítne i do finálních cen výrobků a služeb. I kdybyste se tedy doma zcela odpojili od elektrické sítě, stejně vás růst cen energií určitým způsobem postihne. Celkové vyšší výdaje na energie pak vedou k poklesu kupní síly domácností a jejich celkové poptávky.

Na zdražování elektřiny je tedy potřeba se dívat nejen z pohledu rozpočtů jednotlivých domácností, ale celé ekonomiky. Pokud by v budoucnu došlo k výraznému zvýšení cen elektřiny, mohlo by to mít vliv na pokles její výkonnosti. Vysoké ceny totiž mohou vést až k uzavření energeticky náročných provozů, zvýšení nezaměstnanosti i růstu inflace. Nejvíce by zdražování elektřiny logicky postihlo energeticky náročná odvětví jako chemický průmysl, hutnictví, výroba stavebních hmot či sklářství, což by negativně ovlivnilo výsledky hospodaření celého státu.