Vývoj na devizovém trhu ve 2. týdnu (8.1.-12.1.2018)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Spotřebitelská inflace v roce 2017 činila 2,5 %, tj. nejvyšší hodnota za posledních 5 let
CZ - Podíl nezaměstnaných osob v loňském roce poklesl na 4,2 % z 5,5 % v roce 2016
DE - Německá ekonomika podle předběžného odhadu loni vrostla o 2,2 %
US - Spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 0,1 % m/m a o 2,1 % r/r

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Běžný účet platební bilance (listopad)
EZ - Index spotřebitelských cen (prosinec)
PL - Index spotřebitelských cen (prosinec)
US - Spotřebitelská důvěra podle průzkumu Michiganské univerzity (leden)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny vůči euru v tomto týdnu probíhalo především nakolik haléřů nad hladinou 25,50 CZK/EUR, když v několika případech byla testována hladina 25,60 CZK/EUR.
• Pokud pomineme domácí politiku, tak tento týden lze bez jakýchkoliv pochybností označit týdnem makroekonomických statistik. Zveřejněna totiž byla data z průmyslu, ze zahraničního obchodu, ze stavebnictví, z maloobchodu, z pracovního trhu, data o cenovém vývoji a výsledně i finální výsledek výkonu české ekonomiky za 3. čtvrtletí loňského roku. V podstatě všechna zveřejněná data potvrdila, že se české ekonomice v závěru loňského roku velmi solidně dařilo. A co je důležité, že i zkraje nového roku vypadají vyhlídky na pokračující růst domácí ekonomiky velmi optimisticky.
• Při pohledu na časovou řadu indexu průmyslové produkce je až s podivem, že se průmysl stále drží na růstové trajektorii a to přes skutečnost, že růst produkce již roste osmnácté čtvrtletí v řadě. Samozřejmě, že lví podíl na tom má výroba automobilů, ale daří se i dalším odvětvím jako např. strojírenství. Stále nasycenější evropský trh s automobily a stále klesající počet potenciálních zaměstnanců pro české firmy však nemilosrdně zvyšují pravděpodobnost, že průmysl svůj růst v letošním roce zpomalí.
• Vzhledem k tomu, že se v pátek a v sobotu koná první kolo prezidentských voleb, tak si nelze nepoložit otázku, zda výsledek těchto voleb může ovlivnit kurz koruny. Moje odpověď je jednoznačná – ať již první kolo prezidentských voleb dopadne jakkoliv, tak dopad na korunu bude zcela minimální, dovolím si tvrdit, že dokonce nulový. Česká měna totiž na domácí politiku téměř nereaguje a tyto prezidentské volby nebudou výjimkou.

Vývoj USD/CZK

• Oslabení koruny vůči americkému dolaru v první polovině tohoto týdne bylo jen krátkodobé. Ve druhé polovině týdne totiž koruna výrazně posilovala a v pátek zkraje odpoledne se pohybovala v blízkosti hladiny 21 CZK/USD na 3,5letém maximu.
• V posledním čtvrtletí loňského roku jsem poměrně často psal o tom, že americký dolar bude v letošním roce spíše oslabovat. Jako hlavní důvod jsem zmiňoval to, že na rozdíl od předchozích let nebude v roce 2018 Fed (Americká centrální banka) jedinou centrální bankou, která bude zvyšovat úrokové sazby, ale že se stále častěji začnou přidávat i další centrální banky. Jen pro ilustraci kromě Fedu v loňském roce úrokové sazby po téměř desetileté odmlce zvyšovala česká ČNB či kanadská BoC. Zkraje letošního roku např. japonská BoJ snížila výkup dluhopisů, kterými se snaží cílit na nulový výnos tamních desetiletých státních dluhopisů a o slovo se v tomto týdnu přihlásila i evropská ECB (více v části EURUSD). Dolar tak začíná přicházet o svůj hlavní motor posilování, kterým byl kladný úrokový diferenciál.
• Kromě měnové politiky Fedu však dolaru v letošním roce uškodí i expanzivní fiskální politika, která se velmi pravděpodobně promítne do rostoucího zadlužení USA. A na to jak řešit vysoký státní/federální dluh existují v podstatě jen dva recepty. (1) Restriktivní fiskální politika, tzn. šetřit, dělat nepopulární škrty a celkově často bolestivé reformy. Příkladem budiž Řecko. (2) Umořování dluhu pomocí vyšší inflace a záporných reálných úrokových sazeb. Jedná se o daleko méně bolestivou cestu, která je v poválečné historii v mnoha zemích populární a jejímž výsledkem je většinou oslabení dotyčné měny. Není asi příliš pochyb o tom, jaký recept si zvolí USA.

Vývoj PLN/CZK

• Koruna vůči polskému zlotému první polovině tohoto týdne posilovala a na chvíli se dostala pod hladinu 6,10 CZK/PLN. Ve druhé polovině týdne byl vývoj přesně opačný, koruna odevzdávala zisky a vrátila se nad hladinu 6,10 CZK/PLN.
• Zatímco centrální banky ve světě začínají stále více hovořit (a v některých případech nejen hovoří, ale i konají) o potřebě normalizovat měnovou politiku, tak Polská centrální banka (NBP) se staví proti jakémukoliv zvyšování úrokových sazeb v nejbližší době. Na prvním zasedání NBP v letošním roce guvernér A. Glapiński dokonce prohlásil, že úrokové sazby by mohly zůstat beze změny nejen do konce letošního roku, ale dokonce až do konce roku 2019. Stěžejní argument NBP zůstává neměnný – nedostatečný růst spotřebitelské inflace pod inflačním cílem NBP (2,5 %) a celkově stále slabé inflační tlaky v polské ekonomice. Osobně se však domnívám, že pokračující silný růst polské ekonomiky a zvyšující se tlak na růst mezd se postupně přetaví i do zrychlení inflace. První polovina roku by v tomto směru měla napovědět více.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru se sice euru v první polovině tohoto týdne příliš nedařilo a oslabilo těsně nad hladinu 1,19 USD/EUR. Druhá polovina týdne již byla v podání eura výrazně lepší a v pátek dopoledne společná evropská měna po více jak třech letech prolomila hladinu 1,21 USD/EUR.
• Z evropské ekonomiky v tomto týdnu opět chodily převážně pozitivní zprávy. Růst německé ekonomiky o 2,2 % v loňském roce je nejrychlejší od roku 2011. V listopadu v eurozóně pokračoval svižný růst průmyslu a dále se snižovala nezaměstnanost, která se již nachází na úrovních před finanční a dluhovou krizí a silných přebytků dosahuje běžný účet platební bilance, což lze zjednodušeně interpretovat tak, že exporty eurozóny jsou vyšší než její importy. Když k předchozímu připočteme to, že vyhlídky na pokračující hospodářský růst v eurozóně jsou veskrze optimistické, tak se není čemu divit, že Evropská centrální banka (ECB) nebo alespoň část evropských centrálních bankéřů uvažuje o rychlejší normalizaci měnové politiky.
• Ze zápisu z prosincového zasedání ECB totiž vyplynulo, že se zvyšuje nesoulad mezi pozitivním vývojem evropské ekonomiky a stále velmi uvolněnou měnovou politikou ECB. Makroekonomické statistiky tento nesoulad plně potvrzují. Ekonomika eurozóny jako celek se nyní nachází v blízkosti svého potenciálu, nezaměstnanost se pohybuje také na předkrizových hodnotách, ale měnová politika ECB se současným výkupem aktiv 30 mld. eur měsíčně (tzv. kvantitativní uvolňování) a zápornou diskontní úrokovou sazbou je stále silně proaktivní a velmi uvolněná. Měnová politika ECB je nyní nastavena tak jako by se eurozóna teprve začínala zotavovat z hospodářské recese, avšak reálný ekonomický vývoj v eurozóně je již o pár kroků dále. A nic na tom nemění ani skutečnost, že se spotřebitelská inflace i zkraje letošního roku nachází pod inflačním cílem ECB, tj. pod 2 %.