Prezidentské volby: Na co nesmíte před hlasováním zapomenout?

Již jen pár dnů zbývá do chvíle, kdy se v Česku znovu otevřou volební místnosti a voliči budou rozhodovat o tom, kdo bude příštích pět let zastávat úřad českého prezidenta. Na co je potřeba si při volbách dát pozor?

Prezidenta budou Češi volit v pátek 12. a v sobotu 13. ledna. K volebním urnám může dorazit ten, komu nejpozději 13. ledna bude 18 let. Kam dorazit, se voliči měli dozvědět od starosty své obce nejpozději 28. prosince. To měla být adresa volební místnosti zveřejněna na úřední desce obce.

Hlasovací lístky jsou v těchto dnech distribuovány na adresu trvalého pobytu voličů. Ti je musí dostat nejpozději tři dny před volbami, tedy 9. ledna. Pokud by ale do té doby nedorazily, byly poškozené nebo nekompletní, ve volební místnosti je možné si vyzvednout nové. Toho samozřejmě mohou využít i voliči, kteří by si své lístky zapomněli doma.

Volba prezidenta je podobná volbě do Senátu, kdy každý kandidát má vlastní hlasovací lístek. Na tom bude také uvedeno, kdo jej do voleb vyslal, zda občané, poslanci nebo senátoři, a případná příslušnost k politické straně.

Los kandidátům určil číslo. S jedničkou jde do volby Mirek Topolánek, dvojku má Michal Horáček, trojku Pavel Fischer. Po čtyřkou najdou voliči Jiřího Hynka, s pětkou kandiduje Petr Hannig, Vratislav Kulhánek má šestku. Miloš Zeman obhajuje mandát se sedmičkou, Marek Hilšer má osmičku a devítku určil los Jiřímu Drahošovi.

Ve volební místnosti, které budou v pátek otevřeny od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin, volič musí prokázat svojí totožnost, a to buďto občanským průkazem nebo cestovním pasem, nikoliv tedy třeba řidičákem nebo rodným listem.

Pokud u sebe nebude mít doklady, nemůže hlasovat. Pokud hlasuje na voličský průkaz, při kontrole totožnosti jej odevzdá a komise ho zapíše do zvláštního seznamu voličů. Pokud budete voličský průkaz potřebovat, s žádostí o jeho vydání neotálejte.

Od volební komise dostane volič obálku, do které musí za plentou vložit jeden hlasovací lístek. Pokud se neodebere za plentu, nemůže hlasovat. To by měla komise znemožnit také v případě, kdy by volič přišel do volební místnosti v oblečení s politickým podtextem či v ní jinak agitoval. Platí i volební lístek, který by volič počmáral, přehnul, natrhnul. Kdyby ho přetrhnul, tak již hlas neplatí. Stejně tak v případě, kdy do obálky vloží volič více lístků.

Obálku s lístkem vhodí volič před volební komisí do volební schránky. Za plentu s voličem nikdo nesmí vyjma případů, kdy je zdravotně postižení nebo neumí číst a psát, v takovém případě s ním může jít za plentu jiný volič, nikoliv však člen komise.

Když ze zdravotních důvodů nemůže k volbám sám dojít, může požádat volební komisi o hlasování do přenosné urny. V den voleb se k němu dostaví dva členové komise a on před nimi odvolí.

Pokud někdo získá nadpoloviční většinu hlasů v prvním kole, bude hned zvolen prezidentem, pokud ne, postoupí dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola. V tom se teoreticky může utkat i více kandidátů. A to v případě, že za vítězným kandidátem se na druhém místě umístí dvojice s totožným počtem hlasů, v takovém případě by do druhého kola postoupil nejúspěšnější kandidát i dvojice na druhém místě.

Druhé kolo voleb se koná dva týdny po kole prvním, tedy 26. a 27. ledna. Volit můžou ti, kterým nejpozději 27. ledna bude 18 let. Kdyby jeden z kandidátů, kteří do druhého kola postoupili, před samotnou volbou odstoupil nebo přestal být volitelný, volby se místo něj zúčastní kandidát, který v prvním kole skončil na dalším místě.

Hlasovací lístky pro druhé kolo voliči ve schránkách nenajdou, dostanou je až ve volební místnosti. Prezidentem se stane ten, kdo v druhém kole získá nejvíc hlasů.