Italská Cremona zkouší cirkulární ekonomiku

Sedmdesátitisícové město na severu Itálie před rokem zavedlo trhy s použitými věcmi. Jde o součást strategie, která má zefektivnit nakládání s odpadem.

Tam, kde se každé sobotní dopoledne obyvatelé Cremony scházeli k nákupu ovoce a zeleniny, je dnes možné odložit obnošené oblečení a další nepotřebné věci. Na oplátku si mohou odnést použité hračky nebo starou knihu. Trhy se zbožím z druhé ruky sice nejsou nic nového, ale zde jde o součást širší, dopředu hledící, politiky, jež má snížit objem vyhozených věcí, které se ještě dají používat, a tedy recyklovat.

Cremona se stala prvním evropským městem, které se rozhodlo vyzkoušet a podpořit myšlenku takzvané cirkulární ekonomiky. Koncept, ve kterém jde o snížení objemu odpadu a prodloužení životnosti sice starých, ale stále použitelných věcí, a nahlížení na odpad jako na cennou výrobní surovinu. Jen v posledních dvou letech se podíl tříděného odpadu zvýšil z 53 na 72 procent.

Netřídíš, zaplatíš

Městu také pomohl systém, kdy lidé nemusejí s tříděným odpadem až ke kontejneru, který je umístěný na ulici, ale mohou před svůj dům umístit pytle podle toho, co je uvnitř. Každý den se totiž sváží něco jiného. K vývozu odpadu se používají menší vozidla, která sbírají jen jeden konkrétní druh: papír, sklo, plasty nebo organický odpad.

Kromě toho cremonská radnice zkouší zavést vyšší poplatky za odpad, který není nebo nemůže být recyklován. Ve dvou městských částech rozdává pro netříděné odpadky šedesátilitrové oranžové pytle, a čím více jich daná domácnost naplní, tím více za svoz odpadu zaplatí. Cílem je vyslat cenový signál, který bude obyvatele motivovat ke snížení podílu netříděného odpadu.

„Recyklace odpadu není pouze sociální, ale také kulturní záležitost,“ řekl portálu Citiscope.org starosta Cremony Gianluca Galimberti, který si zvýšení podílu tříděného odpadu vytyčil jako klíčovou prioritu v komunálních volbách před třemi lety. „Míra recyklace totiž hodně vypovídá o tom, jaký má daná společnost vztah k prostředí, ve kterém žije,“ dodal Galimberti.

Odpad a snižování jeho nerecyklované části je v Cremoně seriózní byznys. Město má dokonce svou radní pro cirkulární ekonomiku, Alessii Manfrediniovou. V popisu její práce je komunikace s obyvateli a vysvětlování, jak správně recyklovatelný odpad třídit. Zároveň s ostatními představiteli města vyjíždí do jiných měst na severu Itálie sbírat pro svou práci další inspiraci. „Porovnání s ostatními městy je pro nás velmi důležité. Pomáhá nám to neustále vylepšovat naši odpadovou politiku,“ vysvětluje Manfrediniová. Zkušenosti odjinud také ukázaly možnosti, jak využít pro podporu cirkulární ekonomiky finanční zdroje z Evropy.

Sdílené zkušenosti

Díky tomu se také Cremona stala lídrem většího evropského projektu UrbanWINS, který se zabývá vypracováváním strategií pro nakládání s odpadem. Je financovaný Evropskou komisí a byl spuštěn v červenci minulého roku. Vedle města Cremony na něm spolupracuje také několik dalších měst, ale i univerzit či jiných výzkumných center. Mezi účastníky najdeme například rumunskou metropoli Bukurešť, dále pak Turín nebo několik menších měst nedaleko Říma.

„Tento nástroj je v Itálii zcela inovativní. Nejde totiž jen o zmapování, jaký objem odpadu se vytvoří, ale zaměřuje se také na spotřebu různých materiálů, kde by se dal tříděný odpad využít,“ řekla portálu Citiscope.org Livia Mazzaová, environmentální konzultantka a jedna z vědeckých pracovnic, která se projektu UrbanWINS účastní.

Dalším cílem je posílení aktivního dialogu mezi obyvateli měst a provozovateli systému nakládání s odpadem. Odpadové hospodářství totiž není typickou platformou, na které by veřejnost měla zájem komunikovat. A právě Cremona má být jedním z průkopníků, který chce zažité pořádky změnit. Za tímto účelem plánuje vytvořit veřejné komunikační fórum, kde budou občané moci sdělovat své připomínky k tomu, jak odpadové hospodářství funguje, či jak by mohlo fungovat lépe.

Více cest k cíli

Cremonští radní se také chtějí zaměřit na množství vyhozených potravin v restauracích. Připravili proto kampaň nazvanou Tenga il resto (vezmi si zbytek s sebou). Za tímto účelem už do restaurací distribuovalo na 100 tisíc recyklovatelných krabiček, od čehož si slibuje, že si návštěvníci pohostinských zařízení vezmou nedojedený oběd či večeři domů.

Cestiček, jak snížit objem vyprodukovaného odpadu, mají v Cremoně více. „Důležitý je multidisciplinární přístup,“ tvrdí starosta Galimberti s tím, že společnost, která je vzdělaná v tom, jak efektivně využívat různé věci, je společnost, která žije kvalitněji.

-usi-

Příspěvek Italská Cremona zkouší cirkulární ekonomiku pochází z Ekonomický deník