Studie: Za pětinu skleníkových plynů v Evropě může Německo, odklon od jádra situaci ještě zhorší

Rozsáhlá studie nevládní organizace Energy for Humanity odhalila SRN jako největšího znečišťovatele ovzduší v Evropské osmadvacítce, kde je zodpovědné za 20,8 % všech skleníkových plynů. I když se do žebříčku započítá Turecko, činí německý podíl na skleníkových plynech přes 18 %.

Zelenou energetiku si většina lidí spojuje s Německem. Premiantem ve snižování emisí skleníkových plynů ovšem překvapivě nejsou Němci, ale Velká Británie. Ta snížením vypuštěných skleníkových plynů o 107 milionů tun (období 2010-2015) suverénně ovládla žebříček vybraných zemí Evropské unie, Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) a Turecka. Ačkoliv je druhým největším znečišťovatelem (10,6 % skleníkových plynů), neustále zvyšuje tempo dekarbonizace (2010-2015 snížení o 16,6 %, v předchozí pětiletce o 11,1 %). Zpráva nevládní organizace Energy for Humanity (EfH) za úspěchem Britů vidí kombinaci správně nastavené legislativy (snižování uhlíkové stopy zakotvené zákonem o veřejné podpoře nízkoemisních zdrojů pomocí tzv. Contract for Difference) a pragmatického přístupu k energetickým zdrojům (postupné odstavování uhelných zdrojů, využití jaderné energetiky). Na novou studii upozornilo dobrovolné neziskové sdružení Česká nukleární společnost.

Naopak největší propagátor obnovitelných zdrojů ve studii pohořel. „Německo si nezaslouží svou pověst lídra v boji proti klimatickým změnám,“ uvedla ředitelka EfH Kirsty Goganová. V absolutních číslech Německo snížilo mezi lety 2010-2015 své emise o 40 milionů tun ekvivalentních k CO₂, což ho řadí na čtvrtou příčku z 23 analyzovaných zemí. Při přepočtu emisí v poměru k HDP ovšem zaujímá 12. pozici počítáno od nejnižších po nejvyšší. Zajímavé je, že z pěti nejúspěšnějších zemí v tomto ukazateli tři využívají jadernou energii. Česká republika ovšem dopadla ještě hůř – skončila jako třetí nejhorší znečišťovatel. Také tempo německé dekarbonizace je v porovnání s jinými státy nevalné – kolem 4 % – mezi 2010-2015 navíc země snížila podíl emisí méně než v předchozí periodě 2005-2010.

Studie také otevřela málo diskutované téma přeshraničních toků skleníkových plynů prostřednictvím vývozu a dovozu elektřiny. Podle Energy for Humanity by politici měli vzít v potaz i tento aspekt. Například Rakousko má sice 7. nejnižší uhlíkovou náročnost (230g CO₂ na spotřebovanou kWh), z toho ale více než polovina pochází z dovozu. Naopak země jako Německo či Česká republika část své uhelné produkce – a tím pádem i emisí skleníkových plynů – vyváží.

-red-

O tématu německého odklonu od jádra jsme mimo jiné psali:

DICE: „Energiewende“ přijde Němce do roku 2025 na půl bilionu eur 12.10.2016

Energiewende zvyšuje Němcům účty za elektřinu 16.4.2016

Německé firmy mají kvůli ústupu od jádra nárok na odškodnění 6.12.2016

Německo zpomaluje rozvoj obnovitelných zdrojů. Revoluce se však nekoná 7.6.2016

Německo hledá lokalitu, kde na milion let uskladnit jaderný odpad 8.3.2017

Nové větrníky: Německo na pobřeží, New York na moři 5.11.2016

Příspěvek Studie: Za pětinu skleníkových plynů v Evropě může Německo, odklon od jádra situaci ještě zhorší pochází z Ekonomický deník